Souboj o vedení Pirátů: Hřib slibuje reformy, Wagenknecht stabilitu

Nového předsedu i celé vedení si po dlouholeté éře pod vedením Ivana Bartoše vyberou v sobotu opoziční Piráti. Celé předsednictvo strany, které zvolili Piráti v lednu, rezignovalo po volebním neúspěchu v zářijových krajských volbách. Na začátku října pak strana kvůli odvolání Bartoše z funkce vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj odešla z vlády Petra Fialy (ODS) do opozice. Hlavními favority při volbě předsedy jsou náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib a bývalý senátor Lukáš Wagenknecht.

Bartoš stál u zrodu Pirátů a předsedou strany byl v letech 2009 až 2014. Po dvouleté přestávce se do funkce vrátil v dubnu 2016. Piráti se pod jeho vedením dostali do obou komor Parlamentu a prosadili se i do vlády a Evropského parlamentu. V Praze měli v minulém volebním období primátora. V poslední době ale ve volbách opakovaně ztráceli. Letos přišli o dva ze tří mandátů v europarlamentu a kromě tří také o všechny krajské zastupitele z dosavadních 99.

Už při ohlášení rezignace v září Bartoš uvedl, že tentokrát kandidovat nebude. Jeho nástupce budou Piráti v sobotu v Praze vybírat ze šesti uchazečů. Hřib straníkům nabízí, že Piráti budou liberální středovou stranou a budou zastávat politiku zaměřenou na problémy běžných lidí. Chce prosadit také vnitřní reformu strany.

Wagenknecht kandidoval na šéfa Pirátů i v roce 2022, ve druhém kole na sjezdu získal 265 hlasů, vítězný Bartoš 662. Letos v září neobhájil senátorský post v Praze 8. Piráti se podle něj mají nabízet voličům jako nejlepší opoziční strana, která je schopna nacházet komplexní řešení. Slibuje stranu stabilizovat a zlepšit komunikaci s voliči.

Wagenknecht má podle stranického fóra pět nominací na předsedu, Hřib čtyři. Dvě získal bývalý náměstek libereckého hejtmana Zbyněk Miklík, po jedné pak senátorka Adéla Šípová, bývalý ostravský radní David Witosz a bývalý místostarosta Prahy 3 Štěpán Štrébl. Manažer kampaně z roku 2017, která poslala Piráty poprvé do Sněmovny, svou kandidaturu oznámil na poslední chvíli a popisuje ji jako "vzpouru na pravoboku".

Jako místopředsedkyně chtějí pokračovat europoslankyně Markéta Gregorová a zastupitelka obce Krnsko na Mladoboleslavsku Dominika Poživilová Michailidu. Mezi místopředsedy se chce vrátit i zastupitelka Telče Hana Hajnová, která se do nynějšího vedení dostala jako náhradnice na začátku října po rezignaci Jany Holomčík Leitnerové.

Dalšími kandidáty na místopředsedy jsou bývalý náměstek královéhradeckého hejtmana Pavel Bulíček, bývalý radní Olomouckého kraje Martin Šmída, zakladatel neziskové organizace Hlídač státu Michal Bláha, bývalá radní Středočeského kraje Jana Skopalíková, bývalý poslanec Tomáš Vymazal, IT developer Lukáš Hejduk, člen školské komise města Benešov Petr Chaluš a bývalý poslanec Ferjenčík, který nyní působí jako asistent šéfa pirátských poslanců Jakuba Michálka.

Piráti od oznámení rezignace vedení odešli z vládní pětikoalice do opozice. Reagovali tak na rozhodnutí premiéra Fialy odvolat Bartoše z funkce ministra pro místní rozvoj kvůli problémům digitalizace stavebního řízení. Krok předsedy vlády považují za porušení koaliční smlouvy.

Jednodenní zasedání celostátního fóra Pirátů v Praze začne vybírat nového předsedu hned půl hodiny po startu zasedání, který je v plánu v 09:00. Kromě výběru nejužšího vedení, které stranu povede i do příštích sněmovních voleb, je na programu sjezdu třeba i jednání o změně stanov.

Česká pirátská strana je i přes letošní volební neúspěchy nejúspěšnější z obdobných stran v Evropě a je první pirátskou stranou, která usedla do vlády. Letos oslavila 15 let existence, registrována byla 17. června 2009.