Samostatná česká armáda od svého vzniku v roce 1993 až do současnosti několikanásobně snížila početní stav tanků, transportérů, letadel i další bojové techniky. Zmenšil se také celkový počet vojáků. Vyplývá to z čísel, které poskytl generální štáb.
Po rozpadu Československa si oba nástupnické státy musely poradit s tím, že z dřívějších dob zdědily výzbroj, která byla převážně ruské výroby. Ani v současnosti některé ruské zbraně z výzbroje vojska nezmizely. Vojáci je postupně nahrazují nákupy ze západních zemí nebo je alespoň modernizují. V březnu 1993 armáda například měla více než 1600 tanků. Nyní jich má jenom 179. Patří mezi ně všechny verze ruského tanku T-72 včetně modernizovaného typu M.
Bojových obrněných vozidel a transportérů měla armáda dříve 2315. K nejznámějším typům ve výzbroji patřily kolové obrněnce OT-64. V současnosti vojsko registruje celkem 515 kolových a pásových vozidel. Novinkou ve výzbroji měly být obrněné transportéry Pandur, kterých měli mít vojáci celkem 199. Ministerstvo obrany však nakonec kvůli zpoždění dodávky prvních vozidel nedávno od nákupu ustoupilo a s výrobcem transportérů, firmou Steyr, vyjednává o dalším osudu zakázky.
Migy jsou už minulostí
Dramatický pokles zaznamenal počet bojových letounů. V roce 1993 jich vojsko mělo 227. Patřily mezi ně například stíhačky MiG-21. Nyní mohou vojenští piloti létat na 38 strojích. Páteř českého letectva tvoří 14 stíhaček Jas-39 Gripen, které doplňují například podzvukové bitevníky L-159. Naopak bitevních vrtulníků mají vojáci proti roku 1993 nepatrně více. Čerstvě samostatné vojsko jich registrovalo 36, zatímco současná armáda má 42 bitevních helikoptér.
Podle ministerstva obrany nemůže mít česká armáda libovolný počet bojové techniky. Limity totiž stanovuje smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě. Podle ní může armáda mít maximálně 957 tanků, 1367 obrněných vozidel, 230 bojových letounů a 50 úderných vrtulníků. Kromě bojové techniky však vojáci vlastní mimo jiné i více než 20 dopravních letadel, 28 cvičných letounů, 55 přepravních a víceúčelových vrtulníků, které nepodléhají smluvním závazkům. Omezení se také netýkají některých obrněných vozidel a deseti mostních tanků.
K hlavním důvodům pro snižování početního stavu výzbroje patří reforma armády, které se několikrát dotkly i rozpočtové škrty v resortu. Profesionální vojsko také nepotřebuje tolik výzbroje jako vojsko s brannou povinností budované v prostředí studené války. V době svého vzniku česká armáda čítala více než sto tisíc vojáků. Letos na začátku roku v armádě podle dřívějších údajů sloužilo přibližně dvacet pět tisíc osob.
Ilustrační foto: Jan Schejbal
