Územní plánování
Stavební zákon si vyžádá řadu pozměňovacích návrhů, říkají stavebníci

Současný návrh stavebního zákona je sice dobrým výchozím materiálem, je k němu však třeba přijmout relevantní pozměňovací návrhy. Jde například o posílení role samospráv v územním plánování nebo efektivní vymahatelnost dodržování lhůt. V takzvané Svatomartinské výzvě adresované vládě, Sněmovně a Senátu, to uvedli zástupci oborových svazů a asociací. Jde o Hospodářskou komoru ČR, Svaz podnikatelů ve stavebnictví, Svaz průmyslu a dopravy, Asociaci pro rozvoj trhu nemovitostí a Asociaci developerů.

Zákon, který má výrazně zjednodušit a zrychlit stavební řízení, prošel minulý týden ve Sněmovně prvním čtením. Návrhem se nyní budou zabývat poslanecké výbory v čele s hospodářským. Na jeho projednání budou mít prodlouženou lhůtu. Na plénum se tak zákon vrátí ke druhému čtení nejdříve na konci února.

"Současný návrh rekodifikace stavebního práva je dobrým výchozím materiálem, který sám o sobě přináší některá dílčí vylepšení. Není ale skutečným a plnohodnotným řešením tristní situace v oblasti stavebního práva v Česku. K tomu je potřeba přijmout relevantní pozměňovací návrhy, které se obsahově vrátí k původním tezím, nad kterými panovala široká shoda odborníků i veřejnosti," uvádějí prezidenti a ředitelé svazů.

Podle nich je nesporné a vývojem posledních let prokázané, že dílčí novely konkurenceschopnost země nepřinesly. "Vraťme se k modelu čisté státní správy v povolování staveb, posilněme roli samospráv v územním plánování. Zajistěme díky jasnému a stabilnímu územnímu plánování předvídatelnost aplikace stavebního řádu. Dále je třeba zajistit efektivní vymahatelnost dodržování lhůt a maximální integraci všech agend a řízení pod jedno razítko," uvádí se dále v prohlášení.

Česko podle něj stojí před možná jedinou šancí, jak skutečnou změnu prosadit. Jak představitelé oborových svazů dále uvádějí, pokud se budou opakovat předchozí chyby a politické hry budou nadřazeny potřebám státu a lidí, bude to znamenat pohřbení rozvoje Česka a výstavby v něm na další dekádu.

Polsko jako příklad pro Českou republiku

Jako pozitivní příklad zástupci svazů uvádějí Polsko, kde platí nový stavební zákon od roku 2015. Ten podle nich zásadně zrychlil povolovací řízení. Podle dat poradenské společnosti KPMG bylo jen ve Varšavě mezi lety 2015 a 2018 povoleno ročně v průměru 1268 bytů na 100.000 obyvatel. Praha ve stejném období povolila 311 bytů, tedy čtyřikrát méně. "Stavební zákon je však také o rodinných domech a stavbách pro jiné sektory hospodářství, jako jsou doprava, průmysl nebo služby. Dále o environmentálních stavbách a opatřeních, která zlepšují kvalitu životního prostředí a posilují jeho odolnost vůči dopadům změny klimatu," píše se dále v prohlášení.

Ministerstvo pro místní rozvoj, které zákon vypracovalo, si od nového zákona slibuje kromě jiného zkrácení průměrné délky povolování u větších projektů z 5,4 roku na jeden rok. Stavebníci budou podle úřadu do roka vědět, zda mohou stavět, či nikoliv, a to včetně odvolání a přezkumu. Hlavními principy zákona jsou podle zdůvodnění jedno řízení před jedním stavebním úřadem a začlenění dotčených orgánů do stavebních úřadů, takže stavebník nebude sám shánět potřebná vyjádření. Zákon zavádí i pevně dané lhůty, opatření proti nečinnosti nebo apelační princip, kdy nadřízený úřad už nebude vracet věc zpět k novému projednání.

Rozpaky nad zákonem již dříve vyjádřila například komora architektů. Někteří odborníci míní, že nový stavební zákon naruší veřejné zájmy.