Zhruba tři pětiny české veřejnosti nadále nepovažují současný důchodový systém za spravedlivý a průměrná penze podle nich nepostačuje na pokrytí základních potřeb důchodců. Přes 70 procent lidí si stále také myslí, že systém lidem neumožňuje prožít důstojné stáří. Podle většiny veřejnosti je tedy potřeba důchodová reforma. Občanů, podle kterých je nynější systém důchodů neudržitelný a potřebuje změnu, meziročně ubylo o pět procentních bodů na 67 procent. Vyplynulo to z květnového průzkumu agentury STEM, která jeho výsledky dnes poskytla ČTK.
O tom, že současný důchodový systém není spravedlivý, je podle STEM přesvědčeno 60 procent dotázaných. V květnu 2023 to bylo zhruba stejně, 57 procent. Minimálně, o dva body, se na 64 procent zvýšil i podíl lidí, podle kterých průměrný starobní důchod nepokryje základní potřeby penzistů.
"Průměrný starobní důchod byl v Česku na začátku roku 2024 asi 20.700 Kč. Tuto informaci jsme respondentům v rámci dotazování neposkytli. Ve svém hodnocení se tak spíše opírali o svoji vlastní představu o tom, kolik by průměrný důchod mohl být. Ta je pravděpodobně ovlivněna výší jejich vlastního důchodu, případně výší důchodu lidí v jejich okolí," uvedl ředitel výzkumu STEM Jaromír Mazák. Z dlouhodobého srovnání podle něj měli lidé největší důvěru ve schopnosti důchodového systému na začátku tisíciletí, nejnižší kolem let 2008 a 2014.
Autoři průzkumu současně upozornili na to, že proti loňskému roku se snížilo povědomí veřejnosti o úpravách důchodového systému a klesla i pozornost, kterou lidé problému věnují. Letos v květnu 36 procent dotázaných uvedlo, že věnuje pozornost debatám o důchodové reformě v médiích, dalších 45 procent je zaznamenalo, ale moc se o ně nezajímají. Před rokem problému věnovalo pozornost 44 procent lidí a dalších 42 procent o tématu slyšelo, ale podrobně ho nesleduje.
Názor lidí na to, jestli se médiím daří popsat a vysvětlit záměry reformy, se však nezměnil. Tři pětiny lidí stále tvrdí, že se jim to nedaří.
STEM se na otázky týkající se penzí a důchodové reformy dotazoval od 9. do 18. května tisícovky respondentů starších 18 let.
