Statistiky pojišťoven
Střetů se zvěří každoročně přibývá, zejména se srnci a divočáky

Na silnicích pod koly automobilů každoročně zahynou tisíce zvířat. Nejčastěji se to děje na začátku jara a poté během podzimu. Podle dat UNIQA pojišťovny v posledních čtyřech letech meziročně přibývá okolo 10 procent srážek se zvěří. Ještě rychlejším tempem podle statistik rostou kolize se srnci a divočáky. Některým střetům se vyhnout nelze, často ale může kolizi řidič odvrátit správnou reakcí.

Zažil to asi každý řidič. Při noční jízdě z lesa znenadání přeběhne přes silnici srna nebo divoké prase. Následuje prudké brzdění, ale často to skončí pochroumanými plechy a mrtvým zvířetem ležícím na silnici. Někdy se dokonce zraní řidič či posádka ve vozidle.

"Nehody způsobené srážkou s lesní zvěří nejčastěji evidujeme ve Středočeském kraji, v jižních Čechách a na Vysočině," uvedla Eva Svobodová z UNIQA pojišťovny. "Průměrná hmotná škoda při srážce vozidla se zvěří dosahuje zpravidla několika desítek tisíc korun, i když samozřejmě nelze srovnávat škody způsobené kolizí se zajícem nebo srážkou s divočákem. Výjimkou ale nejsou statisícové škody, a bohužel ani zranění osob ve voze při nárazu," dodala Svobodová. "Nedávno jsme vyřizovali srážku terénního SUV Mercedes se srncem, který prolomil přední sklo. Jen náhrada čelního okna na vůz stála 168 tisíc korun," dodala mluvčí UNIQA pojišťovny.

Podle Centra dopravního výzkumu nejčastěji dochází k nehodám s lesní zvěří a domácím zvířectvem na silnicích druhých a prvních tříd. Typicky na přímém úseku a velice často kolem deváté a desáté hodiny večerní. "Srážky se zvěří jsou nejčastější v zalesněném prostoru a dochází k nim ve večerních a nočních hodinách," řekl tiskový mluvčí Policie ČR David Schön.

Takovým srážkám ani sebelepší řidič nemůže vždy zabránit, může však významně snížit pravděpodobnost, že k nim dojde. "V úsecích, kde může chodit zvěř, dejte nohu z plynu a místo 90 km/h mimo obec jeďte rychlostí 80 km/h, která je mnohem lepší pro možný vyhýbací manévr i brzdění," radí Igor Sirota, tiskový mluvčí ÚAMK.

Pokud to situace dovolí, je lepší jet spíše u středu vozovky než v krajích. Při spatření zvěře je dobré výrazně zpomalit a přepnout dálková světla na potkávací a zvěř zbytečně neoslňovat. Pokud přeběhne jedna srna, je vysoce pravděpodobné, že po chvíli se přes silnici vydá zbytek stáda.

Pokud je střet nevyhnutelný, je lepší pouze intenzivně brzdit (za předpokladu, že za sebou řidič nemá nalepené další auto) a snažit se bourat čelně, protože automobily jsou na to konstruované a zepředu mají nejvíce deformačních zón.

"Policii volejte po nehodě vždy, i pokud zvíře po srážce uteče. Při srážce se zvěří na vozidle vždy zůstanou biologické stopy. Naši technici schopni dovodit, jaká byla příčina poškození," dodala Svobodová.

Zejména na dálničních úsecích se ve stále větší míře budují ploty, které zabrání přebíhání zvířat. Toto řešení podle Petra Stýbla z Českého svazu ochránců přírody sice zamezí střetům větších zvířat s automobily, ale také omezuje migraci zvířat.

"Zejména velcí savci migrovat mezi jednotlivými populacemi prostě musí, jinak některé jejich populace vyhynou. U nás jde především o losy a vlky. V takových případech je z hlediska těchto druhů bohužel lepší, když někteří jedinci zahynou na silnici pod koly aut, než když se na druhou stranu silnice prostě vůbec nedostanou," říká Stýblo. Ploty kolem dálnic jsou podle něj důležité, ale jedině v případě, že budou doplněny hustou sítí fungujících biokoridorů. "A to je u nás bohužel problém," dodává Petr Stýblo.