Až vyrazí chodec, běžkař či cyklista povzbuzen schengenským otevřením „čáry" na Šumavu, narazí místo vylepšených tras na zbrusu nové cedule zakazující vstup. Šedesát kilometrů hranice zůstane uzavřeno, za porušení zákazu bude hrozit tisícikorunová pokuta.
„Šumavskými lesy procházejí z Čech do Bavorska stezky, po kterých se normálně chodilo po sedm staletí a pořád jsou patrné. Člověk, který by se po nich dneska chtěl vydat, má ale smůlu. Na cestě k hranici narazí na zákaz vstupu," vyjadřuje předseda Klubu českých turistů i Rady Národního parku Šumava Jan Stráský své znechucení ekologickým fundamentalismem národního parku.
Pozemní hranice České republiky se stanou součástí schengenského prostoru 20. prosince. Pro obyvatele Česka to znamená, že vybaveni občanským průkazem budou moci překročit hranici kdekoli - a na rozdíl od dnešní praxe jim nebude hrozit trest. Výjimkou ovšem bude asi šedesátikilometrový úsek na hranicích šumavského národního parku s německým Národním parkem Bavorský les.
Správa parku zákaz vstupu vysvětluje tím, že musí chránit populaci tetřeva hlušce. Jenomže ten žije i na jiných místech bavorské a české Šumavy, kam už turisté běžně mohou: například kolem Polední hory, na jejímž vrcholu stojí obludná vojenská rozhledna, pravidelně obklopená davy suvenýrových turistů. Odpůrci turistické strategie národního parku hodlají objednat studii, která pustošivost lidské chůze pro existenci vzácného zvířete zpochybní. „Tetřev je jen záminka," tvrdí Stráský.
Stezky lepší než dálnice
Uzavřené hranice ale nejsou jediným problémem, který podle obcí a turistů škodí zájmu návštěvníků o šumavskou krajinu. Pěšáci jsou na české straně Šumavy kanalizováni do rovných asfaltek, budovaných s vojenskou logikou - rovnoběžně s hranicemi. Po asfaltkách se navíc častěji než chodci prohánějí pelotony cyklistů a motorizovaný personál parku. Atraktivní turistické okruhy, které by mohli zvládnout senioři či děti, téměř neexistují, rodiny zlákané romantickým obrazem Šumavy se často bezradně potloukají kolem hotelů a parkovišť či vyrážejí ze zoufalství na nákupy do vietnamských tržnic.
„Vytěsňovat odsud nejvzácnější element, a to pěšího turistu, považuji za ochranářské tmářství," říká bezpartijní starosta Modravy Antonín Schubert. „Několik osob s kulatými razítky a černobílým viděním světa nás straší katastrofickými vizemi zkázy, pokud bychom tu udělali jeden dva nové přechody," dodává. Hranice jsou od vsi vzdálené nejméně deset kilometrů, turista by musel šlapat do odlehlých končin; nehrozí tedy, že by je zhýčkaní měšťáci brali útokem.
Opačnou cestu zvolila správa parku na druhé straně hor. Němci pochopili, že právě regulace turistického ruchu do několika velkokapacitních koridorů způsobuje enormní tlak na přírodu, proto nabízejí návštěvníkům rozptýlení: hustou síť cest a propracovaný systém značení a odpočívadel takřka na celé ploše Národního parku Bavorský les.
Další informace k tématu přináší nové vydání časopisu Týden.
Foto: Robert Zlatohlávek, Lucie Pařízková, www.fotografovani.cz
