SZÚ: Nejčastější nemocí z povolání byl loni opět covid, uznali ho 6156 lidem

Nejčastější nemocí z povolání byl loni opět covid-19. Centra, která jsou uznáváním pověřená, ho loni uznala u 6071 lidí, nejčastěji pracovali ve zdravotnictví nebo sociální péči a byly to většinou ženy. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ).

V Národním registru nemocí z povolání bylo loni zapsáno 7001 onemocnění, v předchozím roce 7383. Meziročně jde o pokles o necelých šest procent. Celkově podle odborné společnosti sdružující pracovní lékaře nemocí z povolání bez covidu-19 ubývá, nesnižuje se ale počet těch způsobených přetížením nebo vibracemi.

"Onemocnění covid-19 bylo hlášeno v roce 2023 u 6265 z celkového počtu 7001 případů nemocí z povolání, z toho 651 zaměstnanců prodělalo toto onemocnění (...) dvakrát a 32 osob dokonce třikrát," popsala vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství SZÚ Vladimíra Lipšová.

Téměř polovina případů infekce covidem-19 jako nemocí z povolání vznikla v roce 2022, čtvrtina byla ještě z předchozích dvou let. "Tato statistika totiž zahrnuje všechny uznané případy dle data vydání lékařského posudku o uznání nemoci z povolání nikoliv data jejich zjištění," řekla Lipšová.

Z osob s uznaným covidem-19 jako nemocí z povolání, které pracovaly ve zdravotnictví nebo sociálních službách, tvořily více než 40 procent zdravotní sestry, přes 13 procent bylo ošetřovatelek a necelých 12 procent lékařů a lékařek. Devět procent uznaných případů bylo u pracovníků sociálních služeb a přímé obslužné péče a záchranářů a řidičů záchranné služby bylo pět procent.

Dalším nejčastějším infekčním onemocněním byl svrab, kterým onemocnělo 92 pracovníků ve zdravotnictví a sociální péčí, z nich 26 z domovů sociálních služeb a domovů pro seniory.

"Do doby covidu byla polovina případů tvořena fyzikálními faktory, kde hlavní roli hrály vibrace a přetěžování horních končetin," uvedl na dnešní tiskové konferenci předseda Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Milan Tuček.

Za alarmující považuje, že tyto nemoci vznikají po stále kratší době odvedené práce. Podle místopředsedkyně odborné společnosti Marie Nakládalové z Klinicky pracovního lékařství FN Olomouc jich navíc neubývá. "Určitě nemůžeme být spokojení s tím, jak se zvyšují nároky na tempo práce a zavádějí se 12hodinové směny," uvedla.

Nemoci způsobené fyzikálními faktory lékaři uznali loni u 336 pracovníků. "Mezi nejčastější patří zejména syndrom karpálního tunelu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování, syndrom karpálního tunelu z práce s vibrujícími nástroji a skupina onemocnění šlach a kloubů z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování končetin," sdělila Lipšová.

Dalším 122 pracovníkům lékaři uznali jako nemoc z povolání onemocnění postihující dýchací cesty, které nejčastěji souvisí s prachem obsahujícím krystalický oxid křemičitý, hlavně při těžbě nerostných surovin. U 24 osob vzniklo astma a u 15 lidí byl příčinou onemocnění plic azbest. V 71 případech byly příčinou kožní nemoci, nejčastěji z alergické příčiny.

Do statistik přibyla také jedna nemoc způsobená chemickými látkami a dva případy přičítané ostatním faktorům a činitelům. Podle Aleny Borikové z Kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice Olomouc zatím nebyl uznaný žádný případ onemocnění bederní páteře, který je na seznamu od loňského roku, první zřejmě budou letos. Kvůli přísným podmínkám uznání, včetně nejméně roční pracovní neschopnosti, odhaduje, že jich ročně bude zhruba deset.

Proces zařazení nových nemocí mezi nemoci z povolání je podle odborníků poměrně komplikovaný, o bederní páteři se jednalo deset let. V Německu podle Tučka jsou mezi nimi například i onemocnění krční páteře. "Je to i otázka politická, vyjadřuje se tripartita, zaměstnavatelé," vysvětlila Nakládalová. S uznáním nemoci z povolání vzniká zaměstnavateli povinnost zaplatit zaměstnanci odškodné.

Obtížné bude podle Nakládalové na seznam nemocí z povolání dostat například otázku duševního zdraví, protože se obtížně diagnostikuje a exaktně měří. "To ale neznamená, že nemáme dělat všechno pro to, abychom se zbavili velkého počtu syndromů vyhoření, a to nejenom u zdravotníků," řekla.

Pracovníci se do kategorií řadí podle ohrožení zdraví kvůli hluku, prachu, chemikáliím, záření, fyzické či psychické zátěži, vedru či tlaku vzduchu. Do jednotlivých stupňů profese řadí zaměstnavatel. Změny v kategorizaci práce připravuje v současné době ministerstvo zdravotnictví, riziko už se nebude odvíjet od profese, ale reálně vykonávané činnosti. Souvisí s tím i budoucí možnost dřívějšího odchodu do penze. Úřad zrušil také u nerizikových prací pravidelné lékařské prohlídky. Odborné společnosti vadí, že s nimi změny nikdo předem nekonzultuje.

Hlášené případy nemocí z povolání v letech 2013 - 2022:

Zdroj: Státní zdravotní ústav - statistika nemocí z povolání