Výběr informací o České obci sokolské (ČOS) před mimořádným výborem 9. března, který je nejvyšším orgánem spolku v období mezi sjezdy:
- V současnosti policie vyšetřuje podvod v Sokole s odhadovanou škodou nejméně 40 milionů korun. Zaměstnankyně ČOS, která si vzala život přímo v sídle organizace (pražském Tyršově domě), když se na její trestnou činnost přišlo, podvedla organizaci i banku a neoprávněně získala miliony korun. "Nad důmyslností podvodu i kvalitou falzifikátů se pozastavovali i vyšetřovatelé. V danou chvíli nemůžeme vzhledem k tomu, že případ není uzavřen, zveřejňovat žádné další podrobnosti," řekl letos v únoru mluvčí Sokola Radek Smekal s tím, že starostka Sokola Hana Moučková podala jako statutární orgán přihlášku ČOS jako poškozeného do trestního řízení.
- V této souvislosti se ozvaly hlasy z některých žup, do kterých se Sokol v Česku dělí, že by měla rezignovat starostka ČOS Moučková. Ta byla do čela organizace zvolena v květnu 2011 poté, co na funkci ze zdravotních důvodů rezignoval bývalý starosta Jaroslav Bernard. Moučková (63) je absolventkou Vysoké školy ekonomické v Praze, od roku 1993 pracovala nepřetržitě v oblasti nemovitého majetku a investiční výstavby. Od roku 1999 byla vedoucí majetko-správního oddělení ČOS. Je členkou Tělocvičné jednoty Sokol Lety a od roku 2004 je také nepřetržitě členkou předsednictva ČOS. Nikdy nebyla členkou žádné politické strany. V současnosti je také členkou výkonného výboru Českého olympijského výboru (ČOV), kde zastupuje Český klub sportovních svazů, organizací a institucí, který je složkou ČOV, a předsedkyní Komise sportu pro všechny ČOV.
- Tělocvičná organizace Sokol, ustavená 16. února 1862, byla od počátku své existence spojena s povznášením českého národa, velké zásluhy měla také na proniknutí tělovýchovné činnosti mezi nejširší vrstvy obyvatel. Z původně pražského spolku se do konce 19. století stalo silné celonárodní hnutí. Roku 1889 byla ustavena Česká obec sokolská a o dva roky později Moravsko-slezská obec sokolská jako jednotné celonárodní organizace. V roce 1904 se pak obě obce sloučily v jednotnou Českoslovanskou obec sokolskou (ČOS).
- ČOS fungovala i po vypuknutí první světové války, brzy se ale stala vídeňské vládě nepohodlnou a v roce 1915 byl Sokol poprvé - a nikoli naposledy - zakázán. Sokolové, kteří se podíleli na fungování legií i vzniku Československa, patřili k oporám první republiky a jako takoví vadili také nacistům, kteří organizaci v říjnu 1941, dva týdny po příchodu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, zakázali. Po válce byl Sokol znovu obnoven a zažil největší vzepětí, když po celém Československu sdružoval více než milion lidí. Fungovat ale mohl pouhých sedm let.
- Velkolepý slet v červnu 1948 se stal nejen velkou ukázkou tělocvičné jednoty, ale nadlouho také poslední veřejnou manifestací proti únorovému převzetí vlády v Československu. Komunistická moc nejprve v roce 1949 pod hlavičkou Sokola sjednotila a ovládla veškerou tělovýchovu v zemi. Reorganizace tělesné výchovy v roce 1952 pak znamenala již třetí zrušení sokolské organizace a z dlouhého, 38 let trvajícího přerušení, se Sokol už vzpamatoval jen s obtížemi. Slety byly v té době nahrazeny státem organizovanými masovými spartakiádami, z nichž první se konala v roce 1955 a poslední, sedmá, v roce 1985.
- Během uvolnění koncem 60. let se sice objevily pokusy o obnovení Sokola, po srpnu 1968 ale z plánů sešlo. Sokolská obec se obnovila až po listopadu 1989, přitáhnout statisíce, natož pak miliony zájemců o cvičení se jí ale i kvůli skoro čtyřem dekádám nečinnosti již nepodařilo. Organizace, z jejíchž řad vzešla řada reprezentantů včetně prvního zlatého olympijského medailisty Bedřicha Šupčíka, má podle výroční zprávy za rok 2022 téměř 160.000 členů rozptýlených po Česku ve více než 1000 tělocvičných jednot, které tvoří 42 sokolských žup. Téměř polovina z členů je mladší 18 let. Sokol existuje v 18 zemích.
- Sokol patřil od svého vzniku k hlavním hybatelům českého společenského života a vrcholem jeho činnosti byly slety. První se konal 18. června 1882 na pražském Střeleckém ostrově, dvě dekády činnosti Sokola tehdy oslavilo 720 cvičících. Později se počty účastníků sletů pohybovaly až ve stovkách tisíc. Dva z nich se dokonce změnily v jasnou politickou manifestaci. Desátý slet v červenci 1938 s 348.000 cvičících byl vyjádřením odhodlání Čechoslováků bránit se proti hrozícímu nacistickému nebezpečí. A vystoupení o deset let později zase výrazným protestem proti komunistickému puči z února 1948 (zúčastnilo se 585.000 cvičících). Po obnovení Sokola po pádu komunistického režimu se první slet konal v červenci 1994 (23.100 cvičících), zatím poslední v červenci 2018 (15.000 cvičících).
- Letos v létě plánuje Sokol všesokolský slet s rozpočtem přesahujícím 150 milionů korun. Sletu v pražském Edenu se na začátku července 2024 zúčastní skoro 20.000 cvičenců, v celé zemi se do akce zapojí až 100.000 sokolů. Slet nabídne kromě hromadných skladeb v Edenu také sletový průvod Prahou, ekumenickou mši v katedrále svatého Víta na Hradě nebo sportovní vystoupení Sokol Gala v O2 aréně. Na financování akce se má podílet mimo jiné Národní sportovní agentura (NSA), příspěvky a účastnické poplatky sokolů, hlavní město Praha a kraje.
- ČOS podle poslední zveřejněné výroční zprávy hospodařila v roce 2022 s výnosy téměř 170 milionů korun. Z toho téměř 13 milionů korun organizace získala z členských poplatků.
