V česko-polsko-německém trojzemí u Hrádku nad Nisou na Liberecku dnes předsedové vlád všech tří států symbolicky zrušili hranice a přivítali Česko a Polsko v schengenském prostoru. V rámci něj mohou bez omezení cestovat obyvatelé 24 evropských zemí - od Estonska po Portugalsko.
V trojzemí nejprve otevřeli německá kancléřka Angela Merkelová a polský premiér Donald Tusk německo-polskou hranici na silničním přechodu Žitava - Friedensstrasse-Porajów. Pak se politici přesunuli na polsko-českou hranici, jen kousek od místa, kde se v květnu 2004 konala největší lidová slavnost k rozšíření Evropské unie. Tusk a český premiér Mirek Topolánek tam symbolicky přeřízli dřevěnou maketu hraniční závory. Nebyla bílo-červená, ale pouze červená, protože Poláci prý odmítli řezat závoru, která by připomínala národní symbol.
ČTĚTE TAKÉ: Evropa smazala hranice. Byli jsme u toho
"Ten den má svou velikost, jsem hrdý, že jsem u toho mohl asistovat," řekl Topolánek. Vstupem do schengenského prostoru podle něj Česko dosáhlo rovnoprávnosti.
Na německé straně přilákalo otevírání hraničních závor i přes mrazivé počasí několik stovek lidí, které však od vlastní ceremonie odděloval plot. Na česko-polské hranici přišlo lidí daleko méně. Hraniční přechody v trojzemí byly navíc dnes do 12:00 hodin pro veřejnost paradoxně neprodyšně uzavřeny.
Podle českého premiéra dosáhlo Česko vstupem do schengenského prostoru rovnoprávnosti. Podle něj není posláním Evropské unie jen budování prostoru bezpečnosti a prosperity, ale také jeho rozšiřování. "Máme ještě další zodpovědnost. Za ty, kteří jsou ještě venku, za ty, kteří zatím ještě nemají možnost užívat stejných výhod jako my," dodal.
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso zdůraznil, že unie není jen konstrukcí pro politiky a diplomaty, ale díky rozšíření schengenského prostoru z ní mají užitek i všichni Evropané. Právě přínos Portugalska, předsedajícího unii, k rozšíření schengenské zóny vyzdvihli jak Portugalec Barroso, tak i německá premiérka Angela Markelová a Topolánek.
Merkelová připomněla, že otevření hranic lidé dlouho očekávali. Podle ní je dobré hlavně pro děti, které budou brát jako samozřejmost, to o čem jejich rodiče jen snily.
Podle starosty Hrádku nad Nisou Martina Půty začaly oslavy v trojzemí hned po dnešní půlnoci. "Se starostou města Bogatynia Andrzejem Grzmielewiczem jsme přeřízli a odstranili železné zátarasy z mostku přes hraniční Oldřichovský potok, které dělily obce Oldřichov na hranicích a Kopaczow," řekl.
Vesnice, kterou dějiny nejprve rozpůlily na rakousko-německou a později na česko-polskou, se tak opět propojila. Místní obyvatelé mohou nyní bez problému zajít do obchodu na polské straně hranice a do hospody U Zvoníčků na straně české. "Státní hranice ovlivňovala každodenní život. Otevření mostku a dalších přechodů byl společný cíl obou měst po několik let," dodal starosta.
Schengenský prostor dosud tvořilo 13 starých zemí Evropské unie s výjimkou Británie a Irska a dále ještě Norsko a Island. Nyní k nim přibudou všichni nováčci unie z rozšíření roku 2004 kromě Kypru, který požádal o odklad vstupu. Spolu s Českou republikou se tedy dnes staly součástí schengenského prostoru i Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko a Malta.
Zrušení hraničních kontrol, které umožňuje překročit hranici prakticky kdekoliv, slavili již ve čtvrtek odpoledne a večer lidé podél celé přibližně 2200 kilometrů dlouhé české státní hranice. Podle většiny českých starostů i obyvatel zrušení hraničních kontrol usnadní výměnu pracovních sil a vylepší turistický ruch. Naopak Rakušané a Němci žijící u hranic mají obavy ze zvýšené kriminality.
Foto: Sedmík Robert, ČTK
