Pietní akt
Terezínská tryzna se kvůli koronaviru poprvé od roku 1946 nekoná

Pietní akt k uctění obětí nacistické perzekuce na národním hřbitově v Terezíně se poprvé od roku 1946 letos neuskuteční. Důvodem je epidemická situace a nařízení vlády, informoval v pátek mluvčí Památníku Terezín Tomáš Rieger.

Terezínská tryzna se koná každý rok třetí květnovou neděli, vzpomínky se účastní až pět tisíc lidí. Letos pořadatelé přesunuli událost kvůli epidemii koronaviru na 18. října. V létě pak rozhodli, že se bude konat bez účasti veřejnosti, aby byl dodržen limit tisíc osob na akci.

Vzhledem k aktuální nepříznivé epidemické situaci a s ohledem na krizové opatření vlády z 30. září zakazující mimo jiné venkovní akce s předpokládanou účastí více než 20 osob se organizátoři rozhodli tryznu definitivně zrušit.

"Je mi to upřímně moc líto z mnoha důvodů, okolnosti nám však nedovolují jiná řešení. Památka obětí nacistických represivních zařízení však uctěna bude, i když ve velmi komorní podobě. Maximálně po dvou zástupcích za každého pořadatele dojde v plánovaném termínu k tichému položení květin a vzpomínce," uvedl ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek.

Spolupořadatelem akce je Ústecký kraj, město Terezín, Federace židovských obcí v ČR a Terezínská iniciativa.

První tryzna za účasti Masaryka a Horákové

Poprvé se tryzna konala necelý rok po tzv. Národním pohřbu, kdy byly na prostranství před Malou pevností pohřbeny ostatky 601 obětí exhumovaných z masových hrobů. Pohřbu se tehdy zúčastnila řada významných osobností jako ministr zahraničních věcí Jan Masaryk a Milada Horáková, která promluvila za vězněné ženy. Touto tryznou byl položen základ ke vzniku Národního hřbitova.

V letech 1940 až 1945 zavlekli nacisté do policejní věznice pražského gestapa v terezínské Malé pevnosti, terezínského ghetta a koncentračního tábora v Litoměřicích přes 200 tisíc vězňů z řady evropských zemí. Na národním hřibově je 2386 jednotlivých hrobů a několik pylonů, pod nimiž jsou pochovány další tisíce mužů, žen a dětí.