Zpráva ministerstva
Tradiční neonacistická scéna se přestala veřejně projevovat

Pravicově extremistické hnutí bylo loni výrazně fragmentované. Radikální levice byla nadále početně slabá, dominovala jí anarchistická scéna. Uvádí to výroční pravidelná zpráva o extremismu, kterou zpracovalo ministerstvo vnitra a kterou má ČTK k dispozici. Počet extremistických trestných činů po dřívějším poklesu meziročně vzrostl o deset na loňských 153, policie objasnila 102 z nich.

"Hlavním prostorem pro páchání trestné činnosti se u extrémní pravice stal internet," stojí ve zprávě. Činů s pravicově extremistickým podtextem se stále častěji dopouštěli lidé bez vazeb na tuto scénu.

Extremisté uspořádali 334 akcí. Z nich 235 organizovala extrémní levice a 99 extrémní pravice.

V případě pravicové extremistické scény podle dokumentu klesala podpora Dělnické strany sociální spravedlnosti a Národní demokracie a uskupení Generace identity a Pro-Vlast, které vzešly z neonacistického hnutí, o sobě téměř nedávaly vědět. "Tradiční neonacistická scéna se fakticky přestala veřejně projevovat," stojí ve zprávě.

Extrémní pravice se kvůli poklesu mobilizačních možností protiimigračních a protiislámských témat začala zaměřovat i na postoje proti Evropské unii, Severoatlantické alianci, nynější politické reprezentaci, aktivistům zaměřujícím se na lidská práva a nevládním organizacím.

Výrazně podle dokumentu oslabily paramilitární a domobranecké skupiny, které vznikaly v souvislosti s migrační krizí.

Stoupenci levicového extremismu se snažili upoutat veřejnost, anarchisté se podle zprávy zaměřili na témata, která jsou pro veřejnost přijatelnější. Patří k nim podpora sociálního bydlení, ochrana klimatu a aktivity proti projevům rasismu a xenofobie. Nově se anarchisté začali více zapojovat do ekologického aktivismu. "Proimigrační aktivity levicově extremistických skupin stagnovaly, což bylo zapříčiněno zejména menším zájmem o imigrační témata ze strany ideových oponentů," píše se v dokumentu.

Za hlavní hrozbu zpráva označuje xenofobně populistická uskupení, tradiční pravicově extremistické subjekty už ji podle autorů nepředstavují. Polarizaci společnosti podle nich napomáhá rychlé šíření nenávistných projevů na internetu, nenávistné nálady pomáhají šířit i "kvazi-mediální projekty", jak je zpráva nazývá, tedy takzvaná alternativní média.

Kapitola o nábožensky motivovaném extremismu krátce zmiňuje sledování cizinců, kteří se zapojili do šíření radikálních výkladů islámu. V této souvislosti autoři zprávy uvedli, že k hlavním tématům, která by mohla přispět k radikalizaci, patří "islamofobní vystoupení některých představitelů veřejného života a proizraelské postoje státu a jeho představitelů".