V Rohově na Opavsku nemohou komunisty ani cítit. Jen sedm kilometrů vzdálená Třebom ale i letos hlasuje pro KSČM, rudí tady pravidelně dostávají čtvrtinu až polovinu hlasů voličů. Kde je zakopaný pes? V Rohově žijí po staletí stále stejné rody, Třebom však po válce zažila hromadný odsun Němců a dosídlení Volyňskými Čechy, Slováky či Valachy.
Na vstupu do Třebomi vítají náhodného návštěvníka dva statky s oprýskanou fasádou, třetí selské stavení má zřícenou střechu. "Za to mohou Volyňáci. Vždycky byli líní a neuměli se o majetek po Němcích postarat," ukazuje ke zchátralým stavením František Vrtal (61), který přišel osidlovat pohraničí až v roce 1970 z úrodné Hané. "Dostal jsem tu napřed byt a jako vůbec první v Třebomi jsem strhnul jednu starou chalupu po Němcích a postavil nový barák," hrdě představuje svoji "břízolitovou kostku".
Rudé bašty KSČM
V sedm kilometrů vzdáleném Rohově se bojí, že komunisti po případném volebním úspěchu zase zatouží konfiskovat nemovitosti a kolektivizovat půdu, kterou rohovské rodiny a rody vlastní po staletí. V nedaleké Třebomi jsou naopak za svůj majetek komunistům vděční. Vždyť to byl právě osidlovací úřad v rukách KSČ, který jim od roku 1945 začal přidělovat konfiskáty po odsunutých Němcích.
PODÍVEJTE SE: Hasičárna, kabiny aneb Volí se všude
Podobných vesnic jako Třebom jsou v českém, moravském a slezském pohraničí stovky. Je to zároveň i jedna z mála volebních jistot dnešní KSČM, tady zatím vždycky nasbírají body, jsou to "rudé bašty" strany. "Za vytrvalou oblibou komunistů v pohraničí je vděčnost i strach tamních obyvatel. Od komunistů dostali majetek po vyhnaných Němcích, o který se stále podvědomě bojí, kdyby přece jen došlo k prolomení Benešových dekretů," vysvětluje historik Jan Kalous z Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze.
Komunisti pomalu vymírají
"Levici bych nikdy hlas nedal. Komunisty u nás volí asi dvanáct lidí a stále jich ubývá. Vymírají," je přesvědčen Daniel Procházka (37), starosta Rohova. Jeho obec disponuje skoro pěti sty voliči a ti v parlamentních volbách v roce 2002 dali KSČM jen 6,7 procenta hlasů a před čtyřmi lety už pouze 4,15 procenta hlasů.
ČTĚTE TAKÉ: OBRAZEM: Paroubek volil se ženou, Nečas s rodinou
Stovku za hlas ČSSD a Romové jsou vzorní voliči
"Rohovské rodiny si dobře pamatují, co jim v minulosti udělali právě komunisti," vysvětluje starosta a poukazuje i na někdejší "zadrátované hranice". Ještě v osmdesátých letech místní nemohli přejít ani do Polska, u kterého vesnice těsně leží. Jedině se složitě získaným a notářsky ověřeným pozváním z polské strany. "Jsem pravičák, sociální demokraty však nevnímám jako extrémní levici. To jen Paroubek svým vulgárním chováním a mluvou udělal z této strany ostudu národa," dodá starosta Procházka.
Domov bez tradic
Výhradně Němci osídlenou Třebom osídlili po roce 1945 Češi z vnitrozemí, Slováci i početná skupina Volyňských Čechů, kteří se po osmdesátiletém pobytu v Rusku navraceli do vlasti. Lidé, kterým dala strana majetky, na které by se sami nikdy nezmohli, pak z vděčnosti vyhráli komunistům už volby v roce 1946. Následně se 44 let volilo nesvobodně, jenže pohraničí volí komunisty vytrvale i dnes. "Letos volím KSČM," přizná i Oldřich Mazánek z třebomské volební komise. Kolik nakonec v obci KSČM získá hlasů, si netroufá říci. V parlamentních volbách v roce 2002 KSČM dostala neuvěřitelných 42,37% hlasů, před čtyřmi lety to bylo jen 20 procent, když se část voličů přiklonila k ČSSD. "Letos dávám hlas sociálním demokratům," přizná předsedkyně třebomské volební komise Irena Radošovská, občanským povoláním prodavačka.
Dvě vsi, dva světy
"Rohov a Třebom, to snad ani nemůžete srovnávat. Třebom, to je náplava, cizí vesnice, tam nikdo od nás ani nemá příbuzné," přemítá o Třebomi rohovský starosta Procházka. "Jsme na tom hůře, než v Rohově, se vším. Neumíme se tak o vesnici postarat, nedokážeme si ani zajistit pořádné autobusové spojení. Prostě tu asi ještě nejsme doma," uvažuje František Vrtal z Třebomi, rodák z Přáslavic na Hané. Ani hanáckého nářečí se podnes nezbavil. "Komunisti nám doma na Hané zabavili lom, lesy a pole, za to je nemám rád. Lidem, kteří osidlovali pohraničí, však chtěli vyhovět ve všem," porovnává. "Osidlovací příspěvek asi 20 tisíc korun jsem dostal ještě i v roce 1970," pochlubí se Vrtal. Později ho nicméně musel vrátit, nevydržel v Třebomi na statku pracovat deset roků, jak zněl závazek. Odešel za vyšším platem na blízké ostravské hutě. "Volil bych asi komunisty, jenže k volbám letos určitě nepůjdu," tvrdí Vrtal.
Jistý je pouze propad KSČM
Na vstupu do Rohova se i v pátek pozdě večer pracuje na novostavbě, za evropské peníze tady vzniká Obecní dům. Baráky ve vsi jsou oblečeny do zánovních barevných fasád, před každým květinová zahrada. "Komunisty v žádném případě. Více neprozradím," říká Krista Slaninová (65) z Rohova. Právě vyšla z volební síně. "Přiznám se, že je to pro mě zatím velké tajemství, kdo letos vyhraje v Rohově volby," zvažuje starosta Daniel Procházka. Z politických řečí, které vedl před víkendovými volbami se sousedy, totiž nebyl chytrý. "V podstatě nikdo nevěděl, koho má volit. Všechny strany jim připadají nějaké divné. Jen jedno je jisté, komunisti nedostanou ani čtyři procenta."
Foto: Milan Terkelt
