Paranoidní obžaloba, či rafinovaný plán, jak vytunelovat miliony z EU? Hlavní líčení v případu, v němž desetičlenná skupina bývalých státních úředníků a podnikatelů čelí obvinění z podvodu, pokračuje dnes před pražským městským soudem.
Přes deset tisíc stránek čítá spis, jenž se zabývá případem označovaným za největší tuzemský tunel na miliony z evropských fondů. „Sám už to neumím srozumitelně vysvětlit. Jistě vím jediné, že jsem nevinný," říká bývalý náměstek ministra pro místní rozvoj Petr Forman.
Ten společně s devíti dalšími osobami - kromě podnikatelů jsou to i dva likvidátoři či britský právník - čelí obvinění, že se pokusili stát připravit o 229 milionů korun. „Plán zosnoval likvidátor Ondřej Dvořák, náměstek Forman dané transakce umožnil," zaznělo již dříve v hodinové obžalobě státního zástupce Borise Havla.
Plán by neprošel
Forman však nad jeho slovy kroutí hlavou. „Musí vědět, jak vše fungovalo. Že se náš údajný plán mohl stokrát zaseknout," diví se exnáměstek. A vypočítává možné zádrhele. „Šestkrát to bylo na stole při ministerské poradě, potom bych musel dopředu předpokládat výměnu ministra a také to, že ministerstvo v budoucnu několik měsíců nepřevezme zlatou akcii v hodnotě tří set milionů korun. To jsem fakt dobrej," hořce se pousměje Forman.
Historie případu je spletitá: začíná v roce 1994, kdy do Česka postupně přiteklo 430 milionů korun z evropského programu Phare. Ty měla spravovat Nadace pro rozvoj regionů, kterou stát založil speciálně k této příležitosti. O čtyři roky později však tuzemská legislativa odebrala nadacím možnost podnikat, fond proto skončil v likvidaci.
O miliony, které po nadaci na účtu zůstaly, nejevil na ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) dlouhých pět let nikdo zájem. „Dostal jsem se k tomu náhodou, když za mnou přišel likvidátor Kratochvíl, abych podepsal uzávěrku za rok 2002. Nevěděl jsem, o co jde, tak jsem si nechal udělat vnitřní audit," vzpomíná Forman.
Výsledek? Z dotace, která byla určena na rozvoj ohrožených regionů formou takzvaného rizikového podnikání, a měla tak postupem času bobtnat, zbývala zhruba polovina. Náměstek proto vypracoval zásadní transformační plán, který měl zachránit zbytek peněz. Jeho podstatou byl vznik nového subjektu - společnosti Regionální fond, která by shromáždila veškerá aktiva. Tady však Forman narazil.
Po výměně v čele MMR (Pavla Němce tehdy střídal Jiří Paroubek) otálelo vedení resortu s převzetím takzvané zlaté akcie (jejíž hodnota dosahovala tří set milionů korun) celých pět měsíců. Toho využili noví vlastníci společnosti Českomoravský podnikatelský fond, jež měla akcie přechodně v držení, a prohlásili, že dohoda o předání akcie je promlčená. Následovala spirála pochybných transakcí, která měla zastřít zpronevěru stamilionů korun.
Proč MMR akcii nepřevzalo a ztratilo tak kontrolu nad evropskými prostředky na účtech, mají před soudem vysvětlovat i oba bývalí ministři. „Kdyby na ministerstvu panovala kontinuita, kdyby nové vedení jakkoli reagovalo na mé podněty, nemohlo se nic stát," je si jist Forman. Pokud ho soud uzná vinným, může jít až na dvanáct let za mříže.
Foto: ČTK
