Ředitel ruzyňské věznice navrhl podmínečně propustit někdejší poradkyni ministra financí Barboru Snopkovou. Řekl to její obhájce Jaroslav Ortman s tím, že o návrhu rozhodne soud.
Snopková a bývalý sociálnědemokratický ministr financí Ivo Svoboda byli v únoru 2005 pravomocně odsouzeni na pět let do vězení za vytunelování mělnické firmy Liberta.
Svoboda se stal vůbec prvním z členů polistopadových vlád odsouzeným k nepodmíněnému trestu vězení. Ministrem financí byl ve vládě Miloše Zemana, od roku 1997 byl místopředsedou ČSSD a spolu se Snopkovou měli na starosti stranickou pokladnu.
Odsouzeni byli v roce 2005 za trestnou činnost z let 1996 až 1998, kdy stáli v čele mělnické továrny na kočárky. Oběma původně hrozilo až 12 let vězení. Nakonec ale dostali tresty na spodní hranici sazby, soud přihlédl k společenské nebezpečnosti i dosavadní bezúhonnosti dvojice. Podle rozsudku se dvojice dopustila podvodu a zvýhodňování věřitele, Snopková navíc porušila povinnosti v řízení o konkurzu. Snopková nastoupila do vězení v květnu 2005, Svoboda si začal odpykávat svůj trest o necelé tři měsíce později. Kromě trestu vězení dostal každý z nich i pokutu 200 tisíc korun.
Podle rozsudku Svoboda se Snopkovou vylákali v roce 1996 od IPB podvodem šest milionů korun. Peníze měly posloužit na provoz Liberty. Ve skutečnosti je ale vyvedením přes svoji společnost Zora Euro použili na splacení dluhů své firmy Omnia. Zvýhodňování věřitele se dopustili tím, že po vyhlášení konkurzu na Libertu prodali její nemovitosti za miliony korun, z peněz ale vyplatili jen některé z desítek věřitelů. Snopková jako likvidátorka Liberty nikdy nepředala správci konkurzní podstaty účetní knihy, a tím porušila povinnosti v řízení o konkurzu. Za zvýhodňování věřitele byl odsouzen i syn Snopkové Stanislav Kratochvíl. Dostal podmíněný trest.
Foto: archiv
