Národní ústav pro vzdělávání připravil pro učitele návod, jak učit český jazyk děti se sluchovým postižením. Materiál vznikl ve spolupráci s komunitou neslyšících, učiteli a odborníky z vysokých škol. Je přístupný on-line, a to i v českém znakovém jazyce. Mohou ho využívat učitelé v běžných i speciálních školách, rodiče či studenti pedagogických fakult, sdělila mluvčí NÚV Markéta Růžičková. Podle odborníků chybí ve školách nejen učebnice pro neslyšící a nedoslýchavé, ale i učitelé se znalostí znakového jazyka.
Publikace Výuka českého jazyka pro žáky se sluchovým postižením je nyní k dispozici na portálu RVP.CZ. Popisuje přístupy k jazykovému vzdělávání předškoláků a žáků na prvním stupni základních škol. Seznamuje učitele s různými typy učebních materiálů, legislativou a doporučeními pro spolupráci slyšících a neslyšících.
"Jedná se o historicky první a unikátní materiál svého druhu, který je vytvořen na míru přímo neslyšícím žákům," řekl Petr Vysuček z Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel. Podle něj je důležité hlavně to, že je k dispozici jak v češtině, tak i v českém znakovém jazyce, který v komunikaci preferují neslyšící pedagogové.
Podle Růžičkové je výuka českého jazyka pro děti se sluchovým postižením klíčovým bodem jejich vzdělávání. Pro některé děti s tímto druhem handicapu je totiž prvním jazykem, který se učí, znakový jazyk. Češtinu pak vnímají jako cizí jazyk.
Národní ústav pro vzdělávání připravuje i pokračování současného materiálu, které by už mělo být zaměřeno víc prakticky. "Počítáme rovněž s vytvořením sady pracovních listů a v plánu je také lektorský kurz pro učitele," řekl ředitel NÚV Lubomír Martinec.
Podle loňské zprávy České školní inspekce má vzdělávání neslyšících a nedoslýchavých dětí ve školách řadu nedostatků. Chybí pro ně vhodné učebnice českého jazyka, pomůcky i kvalifikovaní tlumočníci znakového jazyka, kteří by mohli žákům ve výuce pomáhat. Učitelé moc znakový jazyk neznají.
Inspekce uvedla, že ve školních letech 2011/2012 až 2015/2016 bylo častější přeřazování sluchově postižených dětí z běžných základních škol do speciálních než naopak. Děti s tímto druhem handicapu chodily v září 2016 na třetinu speciálních základních škol, kterých bylo v ČR ve školním roce 2016/2017 celkem 349.
Pět procent dětí na speciálních školách komunikovalo pouze českým znakovým jazykem. Přibližně 85 procent škol s takovými žáky zajišťovalo domluvu ve znakovém jazyku. Nejčastějším důvodem, proč tomu tak na některých školách nebylo, byl podle ČŠI nedostatek kvalifikovaných tlumočníků.
Podle odhadu Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR tlumočí v současnosti do znakového jazyka zhruba 90 lidí po celé republice. Na jednoho tlumočníka tak připadá přibližně sto neslyšících lidí.
Problém podle odborníků souvisí s chybějícím předpisem k podobě kurzů o komunikaci neslyšících. V ČR chybí také standardizované zkoušky k ověřování znalostí českého znakového jazyka.
