Upozornili na korupci. Snažili se zastavit rozkrádání veřejných peněz. Místo uznání dostali výpověď ze zaměstnání. A to jen v těch lepších případech.
V zahraničí se o nich mluví s úctou a existuje pro ně i speciální termín: whistleblowers. V překladu „ti, co pískají na policejní píšťalku". V Česku jsou to spíš „práskači" a „udavači". A podle toho se s nimi i zachází. Vyhazov, problémy s hledáním dalšího zaměstnání, hodiny strávené v policejních služebnách a soudních síních. To je společný jmenovatel příběhů českých whistleblowerů, které TÝDEN zmapoval.
„Nejhorší zážitek v životě"
Klára Vomáčková si práci v Nadaci českého fondu umění vysnila. Jako manažerka sestavovala pět let výstavní plány, řídila provoz galerie Mánes a vše běželo lépe než dobře namazaný stroj. Ale jen do doby, kdy se dostala do sporu s šéfkou nadace Dagmar Baběradovou. To když se ředitelka chystala podepsat smlouvu o pronájmu galerie s reklamní agenturou. „Smlouva byla pro nadaci krajně nevýhodná. Agentura by měla Mánes v nájmu dvacet pět let za směšný peníz," vysvětluje Vomáčková. „Navíc firma nenabídla žádnou koncepci, spíše se ji chystala zlikvidovat."
Nadřízená ale její připomínky nechtěla slyšet, proto je Vomáčková poslala členům správní rady. Odměna přišla okamžitě: Baběradová neotálela a neposlušnou podřízenou na hodinu vyhodila. „Důvody výpovědi byly vykonstruované, jejich cílem bylo sankcionovat klientku za snahu chránit majetek nadace před zneužitím," hodnotí krok ředitelky Martin Lachmann z protikorupční organizace Transparency international, která celou kauzu podrobně nastudovala.
Výpověď nebyla jedinou odplatou, jíž se Vomáčková dočkala. Šéfka nadace na ni podala trestní oznámení. „Vyšetřování byl pro mě asi nehorší zážitek v životě," líčí. „Byla jsem podrobena detailnímu rozboru, kdy o mně policisté i lidé z nadace věděli všechno." Trestní oznámení museli vyšetřovatelé nakonec odložit.
Nyní, dva roky od bouřlivého odchodu, zbývá Vomáčkové už jediná naděje - soudní řízení o neplatnost výpovědi. „V profesním životě jsem se musela vyrovnat s pomluvami," vysvětluje Vomáčková, proč nadaci zažalovala. I kdyby jí soud nedal za pravdu, její pískot nebyl zcela marný: nadace nakonec nájemní smlouvu s agenturou nepodepsala. Proč? To si šéfka nadace prý nepamatuje. „Nevím, projednávala to správní rada," reagovala stroze Baběradová.
Foto: archiv TÝDNE
