Komunisti se sešli na Olšanech
Únor 1948 zahájil skvělou éru, řekla poslankyně

Zhruba stovka lidí, vesměs starší generace, se v pátek zúčastnila pietního aktu u hrobu někdejšího komunistického prezidenta Klementa Gottwalda na pražských Olšanech. Připomněli si "vítězný únor", který otevřel cestu čtyřicetileté vládě KSČ. Shromáždění trvalo necelých dvacet minut a skončilo zpěvem Internacionály.

Očekávání, že obdivovatelé Klementa Gottwalda hodlají touto akcí u jeho hrobu zahájit kampaň, jejímž cílem bude zásadně změnit politiku KSČM, kterou kritizují, se nenaplnila. Shromáždění z poklidu vyrušil jen antikomunistický aktivista Jan Šinágl. Přinesl si rudý transparent na jedné straně se srpem a kladivem, na druhé s hákovým křížem a střídavě ho obracel. Diskutoval s účastníky pietní akce, kteří mu hrozili trestním oznámením za propagování fašistického symbolu. On jim naopak trestním oznámením za propagaci komunismu.

Komunistka chválou nešetřila

Poslankyně KSČM Marta Semelová, jež nedávno vzbudila ve sněmovně rozruch svou obhajobou komunismu a pohraničníků, kteří hlídali komunistické Československo, označila při zahájení páteční pietní akce komunistický převrat 25. února 1948 za významný mezník v historii České republiky, který zahájil sociálně a ekonomicky nejúspěšnější období. Chválou Gottwalda a celé komunistické éry nešetřil ani hlavní řečník, předseda Svazu mladých komunistů Československa Lukáš Kollarčík.

V únoru 1948 se KSČ pod Gottwaldovým vedením po vyprovokované vládní krizi chopila moci ve státě. Zorganizovala řadu podpůrných akcí včetně ozbrojení takzvaných lidových milicí. Pod tímto tlakem prezident Edvard Beneš přistoupil na požadavky KSČ, která sestavila novou vládu a začala upevňovat svou moc.

Semelová rovněž uvedla, že současná komunistická strana "prosazuje sociálně spravedlivou společnost, aby se tu neměla dobře jen hrstka bohatých". Právě to podle ní současné kapitalistické společnosti vadí, proto se chce KSČM zbavit.

Snaha o zákaz komunistů

O zrušení komunistické strany usiluje skupina politiků v čele se senátorem Jaromírem Štětinou. Právníci ministerstva vnitra nyní zkoumají, zda by bylo možné parlamentní KSČM zakázat.

Podle posledního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění by dalo hlas KSČM 13 procent voličů na rozdíl od lednového průzkumu, kdy jí klesly preference na 8,5 procenta. Kdyby se nyní konaly volby, umístila by se za ČSSD, ODS i TOP 09.