Zamítání žádostí
Uprchlíci se vracejí do Sýrie. Některé děti jsou bez rodičů

Téměř tři sta uprchlíků se vydalo na cestu z libanonského pohraničního města Arsal zpět do svých domovů. Stovky žádostí o návrat domů ale vláda zamítla bez udání důvodu, a rozdělila tak hned několik rodin. Mezi uprchlíky jsou proto děti, které se vracejí domů bez části rodiny. Informaci uvedl server dailymail.co.uk.

Uprchlíci naložili do nákladních vozů celý svůj majetek včetně hospodářských zvířat a vydali se na cestu do Sýrie, kterou sedm let zmítala občanská válka. V rámci programu, který organizuje prezident Sýrie Bašár Asad, by se mělo vrátit až 25 tisíc občanů. Ačkoli jsou mnozí ze svého návratu do vlasti nadšeni, mnozí se potýkají se zamítavou odpovědí na žádost o návrat.

Čtrnáctiletá Noha Bo Ali Haj se vrací domů z tábora na okraji města Arsal za doprovodu svého otce. "Chybí mi matka," odpovídá dívka na otázku, proč pláče. Její matka totiž nedostala povolení překročit libanonskou hranici a vrátit se do Sýrie. Nemůže se proto vydat na cestu se svojí rodinou a musí dál čekat na schválení. Pro návrat do vlasti potřebují uprchlíci průkaz totožnosti, o který ale často při útěku z domova přišli. Cestu organizuje vláda v konvojích a mnoho času zaberou další bezpečnostní prověrky.

Prezident není spokojený

"Žádost jsem podal, ale nedostal jsem povolení. Celá moje rodina žije od roku 2014 v uprchlickém táboře, chceme zase normální život v domě. Je to naše země a náš domov," vysvětluje padesátiletý Rimi Bo Ali. Na otázku, proč povolení nedostal, odpovídá neurčitě jeho přítel. "Prezident Asad s ním není spokojený," vysvětluje muž. Prezident má v současné době podporu Ruska a Íránu, přičemž je přesvědčený, že v občanské válce zvítězil. Údajně je navíc země podle Asada bezpečná a obyvatelé se mohou vrátit. S tím ale v minulosti OSN zcela nesouhlasila.

Součástí konvoje z Libanonu do Sýrie jsou také rodiny s dětmi, které poprvé navštíví svou vlast. Narodily se totiž v uprchlických táborech a v Sýrii dosud nebyly. Patří mezi ně také dvojčata sedmadvacetileté Hiby a jejího manžel Wassima. "Odjeli jsme po první bitvě, to bombardování stále sílilo," popisují manželé a dodávají, že už si přejí jenom mír.