Ústavní soud (ÚS) se zastal dětské oběti zneužití v rodině a zjednodušil dívce cestu k náhradě újmy. V dnešním nálezu zdůraznil, že trestní soudy by neměly poškozené zbytečně odkazovat na občanskoprávní řízení, pokud mohou o náhradě rozhodnout samy, třeba alespoň částečně. Občanskoprávní řízení totiž znamená další dokazování, konfrontaci s pachatelem a oživení nepříjemných vzpomínek. Ještě víc to platí u zvláště zranitelných obětí, například právě dětí.
"Trestním soudům bylo svěřeno rozhodování o adhezních nárocích poškozených právě proto, aby poškozený mohl dosáhnout uspokojení svých nároků již v trestním řízení a nemusel podstupovat rovněž řízení občanskoprávní, což může být spojeno s opětovným prožíváním nepříjemných či traumatizujících zážitků," stojí v nálezu soudce zpravodaje Tomáše Langáška.
ÚS se zabýval případem dívky, která se stala obětí opakovaného pohlavního zneužití. Bylo jí tehdy sedm až deset let. Činu se dopustil tehdejší partner její matky. Dostal podmínku. Dívčin zmocněnec u Okresního soudu v Blansku zároveň uplatnil nárok na náhradu újmy 200.000 korun, avšak bez úspěchu. Okresní soud dívku odkázal na občanskoprávní řízení s vysvětlením, že nemá k dispozici žádné listinné důkazy v podobě zpráv odborných lékařů či psychologa, ze kterých by bylo zřejmé, do jaké míry čin narušil dívčin přirozený psychický a sexuální vývoj.
Dívčino odvolání zamítl Krajský soud v Brně. Poukázal třeba na výpověď matky, která uvedla, že dívka je "v pořádku", doma o událostech nechce mluvit, ještě jim nerozumí a nechce se k nim vracet. ÚS ale zdůraznil, že nejde jen o případnou újmu na zdraví, ale také prožité duševní útrapy.
"Zatímco v případě psychické újmy na zdraví, například ve formě posttraumatické stresové poruchy, by bylo trvání na předložení lékařských zpráv namístě, závěr o duševních útrapách lze učinit i na základě jiných okolností, tedy například výpovědi poškozené," řekl Langášek.
I kdyby zásah do práv nyní dvanáctileté dívky nedosáhl intenzity duševních útrap, stále jí občanský zákoník přiznává právo na náhradu újmy na přirozených právech. Pohlavní zneužití dítěte otčímem z povahy věci způsobuje újmu na přirozených právech, kterou je třeba nahradit, zdůraznil Langášek. O nároku nyní znovu rozhodne soud v Blansku.
"Trestním soudům bylo svěřeno rozhodování o adhezních nárocích poškozených právě proto, aby poškozený mohl dosáhnout uspokojení svých nároků již v trestním řízení a nemusel podstupovat rovněž řízení občanskoprávní, což může být spojeno s opětovným prožíváním nepříjemných či traumatizujících zážitků," stojí v nálezu soudce zpravodaje Tomáše Langáška.
ÚS se zabýval případem dívky, která se stala obětí opakovaného pohlavního zneužití. Bylo jí tehdy sedm až deset let. Činu se dopustil tehdejší partner její matky. Dostal podmínku. Dívčin zmocněnec u Okresního soudu v Blansku zároveň uplatnil nárok na náhradu újmy 200.000 korun, avšak bez úspěchu. Okresní soud dívku odkázal na občanskoprávní řízení s vysvětlením, že nemá k dispozici žádné listinné důkazy v podobě zpráv odborných lékařů či psychologa, ze kterých by bylo zřejmé, do jaké míry čin narušil dívčin přirozený psychický a sexuální vývoj.
Dívčino odvolání zamítl Krajský soud v Brně. Poukázal třeba na výpověď matky, která uvedla, že dívka je "v pořádku", doma o událostech nechce mluvit, ještě jim nerozumí a nechce se k nim vracet. ÚS ale zdůraznil, že nejde jen o případnou újmu na zdraví, ale také prožité duševní útrapy.
"Zatímco v případě psychické újmy na zdraví, například ve formě posttraumatické stresové poruchy, by bylo trvání na předložení lékařských zpráv namístě, závěr o duševních útrapách lze učinit i na základě jiných okolností, tedy například výpovědi poškozené," řekl Langášek.
I kdyby zásah do práv nyní dvanáctileté dívky nedosáhl intenzity duševních útrap, stále jí občanský zákoník přiznává právo na náhradu újmy na přirozených právech. Pohlavní zneužití dítěte otčímem z povahy věci způsobuje újmu na přirozených právech, kterou je třeba nahradit, zdůraznil Langášek. O nároku nyní znovu rozhodne soud v Blansku.
