Analýza
Úspěšnost maturantů: mezi kraji panují výrazné rozdíly

Mezi kraji jsou výrazné rozdíly v podílu středoškoláků, kteří nezvládli maturitní zkoušku. Nejvíce se neúspěšnost u maturit liší na učilištích a nástavbách. V různých částech země je to až o zhruba 30 procentních bodů. Nejmenší rozdíly jsou na gymnáziích, a to kolem dvou procentních bodů. Nejúspěšnější jsou maturanti v Praze či ve Zlínském kraji, nejhůře jsou na tom v Ústeckém a Karlovarském kraji. Vyplývá to z analýzy výsledků maturitních zkoušek v letech 2011 až 2017, kterou vypracoval Cermat.

Zatímco v Ústeckém kraji do roku 2017 maturitní vysvědčení nezískalo 16,4 procenta maturantů, ve Zlínském kraji to bylo 7,2 procenta. Tyto údaje zahrnují i žáky, kteří ještě mohli zkoušku dokončit. V absolutní neúspěšnosti si vedla nejlépe Praha se 3,4 procenta maturantů, na poslední příčce pak zůstával kraj Ústecký, přičemž rozdíl mezi nimi činil přibližně pět procentních bodů.

Neúspěšnost maturantů v krajích se v daném období lišila i podle typu škol. Největší rozdíly byly u nástavbového studia. V Ústeckém kraji v něm do roku 2017 nezískalo maturitní vysvědčení kolem 51 procent maturantů, zatímco ve Zlínském kraji o zhruba 30 procentních bodů méně. Ve středních odborných školách činilo rozpětí mezi kraji asi 11 procentních bodů. Gymnazisté na tom byli nejhůře v Praze s 2,3 procenty neúspěšných a nejlépe na Vysočině s 0,5 procenty.

Podíl těch, kteří už další pokusy nemají, činil na gymnáziích do roku 2017 například na Vysočině 0,1 procenta maturantů a v nejslabším Ústeckém kraji 0,6 procenta. Na učilištích v Ústeckém kraji skončilo bez maturity 17,2 procenta žáků. Nejmenší absolutní neúspěšnost byla mezi učni v Pardubickém či Jihomoravském kraji, a to 8,2 procenta.

Rozdíly v kvalitě škol

Podle Cermatu existuje souvislost mezi podílem dětí, které se v kraji hlásí na maturitní obory, a tím, jakých výsledků pak dosahují. "Vztah mezi těmito dvěma veličinami lze popsat jako čím nižší účast na maturitním vzdělávání, tím vyšší míra neúspěšnosti maturantů," stojí v analýze.

Podle nedávné analýzy Nadačního fondu Eduzměna se v ČR liší už kvalita základních škol, takže mezi stejně starými dětmi mohou vznikat rozdíly v dovednostech a znalostech až jeden a půl roku. Rozdíly v kvalitě škol souvisí podle Eduzměny s výraznou decentralizací českého školství, která je největší mezi zeměmi OECD. Na odlišnou kvalitu vzdělávání v různých částech země upozornila již dříve i Česká školní inspekce.

Ani napotřetí nebo do uplynutí pětileté lhůty neuspělo u maturity v letech 2011 až 2017 celkem 4,8 procenta maturantů. V daném období tak z maturitních oborů odešlo bez řádně ukončeného vzdělání kolem 27 500 lidí. Neúspěšnost prvomaturantů v uplynulých letech každoročně rostla. Loni na jaře činila 25,3 procenta těch, kteří ke zkoušce přišli. Souhrnná data za letošní jarní termín zveřejní Cermat zřejmě ke konci prázdnin.

Neúspěšnost maturantů v letech 2011 až 2017 - včetně těch, kteří ještě mohli zkoušku dokončit (v procentech):

Zdroj: Cermat

Absolutní neúspěšnost maturantů v letech 2011 až 2017 - pouze ti, kteří neudělali maturitu ani napotřetí či do pěti let (v procentech):

Zdroj: Cermat