Ústavní soud odmítl stížnost uprchlého podnikatele Tomáše Pitra na pětiletý trest vězení za daňové delikty z roku 1994. Soudci rozhodli počátkem července bez veřejného jednání. Nezjistili v procesu žádné porušení Pitrových základních práv. Stížnost je podle nich zjevně neopodstatněná.
Pražský městský soud otevřel další Pitrovu kauzu. Jde v ní o podezřelé obchody s akciemi potravinářských společností Setuza a Milo Surovárny z roku 2000. Soud začal výslechem obviněného Michala Zouhara.
K TÉMATU: Nejvyšší soud potvrdil pět let pro Pitra
Uprchlý podnikatel Pitr byl tento týden v Česku
Pitr se Zouharem podle obžaloby vyvedli akcie obou firem ze společnosti Agrocredit, které tím způsobili škodu přesahující 700 milionů korun.
Pitr se podle žalobců dopustil trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku, Zouhar mu podle spisu pomohl. Oběma hrozí až osm let vězení.
Společnost Agrocredit se k řízení s nárokem na náhradu škody nepřipojila. Podle předsedkyně prvoinstančního senátu Evy Brázdilové pouze soudu vzkázala, že se poškozenou necítí. Zouhar obžalobu odmítl. "Já se necítím vinen vůbec ničím, co je mi kladeno za vinu," řekl soudu s tím, že okolnosti obchodů byly složité a obvinění je vytržené z kontextu.
O co jde v kauzách Setuzy a Milo Surováren? |
Oba muži podle obžaloby uzavřeli koncem června 2000 smlouvy o prodeji akcií Setuzy a Milo Surováren z majetku společnosti Agrocredit firmě Invest Oil Bohemia (IOB) celkem za 750 milionů korun (402 549 akcií Setuzy za 120 milionů korun, 589 akcií Mila za 630 milionů korun).
Smlouvy za kupující společnost podepsal podle spisu Zouhar, který byl v představenstvu IOB, a za prodávající firmu předseda představenstva Agrocreditu Pitr.
IOB měla peníze uhradit do 60 dnů, to se ale podle obžaloby nestalo. Následně bylo ke smlouvám podle spisu vydáno několik dodatků, kterými se podle žalobců odsouval termín splatnosti, postupně až na konec roku 2000.
Dva měsíce po převodu cenných papírů, 29. srpna, byl Zouhar podle spisu zvolen jediným členem představenstva Českomoravské finanční a leasingové (ČMFL), která Agrocredit vlastnila. O den později pak byla podle obžaloby uzavřena dohoda, podle níž měly akcie ČMFL sloužit jako záruka v případě, že by IOB Agrocreditu za cenné papíry Setuzy a Milo Surováren nezaplatila.
Agrocredit nakonec od IOB podle spisu obdržel místo tři čtvrtě miliardy korun akcie ČMFL, které měly v té době podle žalobkyně tržní hodnotu maximálně 1,2 milionu korun. "Ze strany obviněných došlo k záměrnému a cíleně vedenému vyvedení hodnotného majetku společnosti Agrocredit do společnosti IOB prakticky bez jakékoliv reálné protihodnoty," uvedla při čtení obžaloby státní zástupkyně Ivana Komárková. Oba muži tak podle ní způsobili Agrocreditu, a tedy i její mateřské firmě ČMFL, škodu přesahující 704 milionů korun. |
Foto: Petra Mášová, archiv