Výzva
V Česku je násilí, Istanbulská úmluva je potřeba, řekl šéfka výboru

V Česku jsou ročně tisíce obětí domácího násilí a chybí zde pro ně kvalitní síť služeb. Parlament by proto měl schválit přijetí Istanbulské úmluvy, která má násilí potírat. Ve sněmovně to řekla předsedkyně Výboru pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách Branislava Marvánová Vargová. Podle ní není pravda, že tato úmluva v ČR není potřebná, jak to tvrdí například zástupci církví.

Úmluva Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí (Istanbulská úmluva) má bojovat proti fyzickému a psychickému týrání, nebezpečnému pronásledování neboli stalkingu, znásilňování, sexuálnímu obtěžování, ženské obřízce a proti vynuceným sňatkům, potratům a sterilizacím. Některé z těchto činů nově definuje jako trestné činy. K ratifikaci úmluvy vyzývají české politiky třeba Česká ženská lobby nebo organizace Social Watch, v konzervativních kruzích zaznívá kritika, že dokument přináší novou genderovou ideologii.

Podle Marvánové Vargové je přijetí úmluvy velmi důležité ke zvýšení bezpečnosti a kvality života žen v České republice i v dalších evropských státech. Upozornila, že přibližně 30 procent žen v ČR se v průběhu svého života stane obětí psychického, sexuálního nebo fyzického násilí ze strany partnera. Pro oběti znásilnění ale podle ní v Česku chybějí služby.

"Co se týče bezpečných domů pro oběti násilí, tak specializované azylové domy, které poskytují standardizované služby pro oběti násilí, jsou v počtu 90 lůžek," uvedla. Podle doporučení Rady Evropy by takových lůžek v České republice mělo být 10 tisíc, řekla.

Reprezentativní výzkum z roku 2014 podle Marvánové Vargové ukázal, že během posledních 12 měsíců násilí ze strany svého partnera zažily čtyři procenta žen. "Když to přepočítáme, je to asi 170 tisíc žen každý rok," vypočetla. Dodala, že pokud v takových rodinách žijí v průměru dvě děti, je v ČR každý rok asi 300 tisíc dětí, které jsou svědky domácího násilí.

Úmluva míří nejen proti násilí na ženách, ale i dětech, seniorech či mužích, doplnila poslankyně Alena Gajdůšková (ČSSD). Doufá, že ji parlament schválí do konce roku. K ratifikaci by podle ní mohl přispět i seminář, který dnes pro poslance uspořádal Úřad vlády.

Istanbulská úmluva začala platit v roce 2014. Připojily se k ní dvě desítky států. ČR ji podepsala v květnu 2016 jako jeden z posledních států EU. Parlament měl dokument ratifikovat letos do konce června. Podle ženských organizací dává česká strana otálením ratifikace najevo, že výpady za dveřmi domovů a vůči ženám nepovažuje za problém.

Podle pravidel úmluvy by se měly upravit české zákony. Většina opatření už v české legislativě je. Zatím nebyly trestné vynucené sňatky, doplnit se měla také možnost postihu za násilnou sterilizaci a promlčecí doba kvůli stíhání za ženskou obřízku.

Proti podpisu úmluvy se v minulém volebním období stavěli lidovci, kteří tehdy byli v kabinetu. Odmítají ho i představitelé křesťanských církví včetně církve římskokatolické. Podle nich úmluva není přínosná, degraduje vztah mezi mužem a ženou, staví je proti sobě a relativizuje evropské hodnoty. Dokument odmítlo letos v únoru ratifikovat Slovensko. Bývalý slovenský premiér Robert Fico to zdůvodnil mimo jiné tím, že text zpochybňuje přirozené rozdíly mezi muži a ženami.