Průzkum
V knihovnách se stáhne víc digitálních dokumentů než půjčí knih

V českých veřejných knihovnách se zastavil nárůst počtu návštěv, ročně tyto instituce zaznamenávají 22 milionů návštěvníků. I tak jsou nejnavštěvovanějším kulturním zařízením, za svůj život je využije asi 70 procent lidí. Knihovnám ale roste počet virtuálních návštěv, tedy transakcí, které dříve znamenaly přijít do knihovny. Klesá počet výpůjček knih, který byl loni poprvé menší než počet stažených dokumentů - v obou případech jde přibližně o 50 milionů položek. Sdělil to Vít Richter z Národní knihovny (NK).

Počet výpůjček knih klesá od roku 2004, kdy jich bylo 73 milionů, loni si lidé půjčili 53 milionů knihovních dokumentů. NK počet stažených dokumentů ve veřejných knihovnách počítá od roku 2010. Z jejích údajů vyplývá, že jich loni bylo skoro 55 milionů, tedy čtyřikrát více než v roce 2010.

Roste také počet kulturních a společenských akcí, které veřejné knihovny pořádají, a tím se podle Richtera potvrzuje fakt, že tyto instituce mají dnes trochu jinou funkci než dříve - jsou spíše místem setkávání, vyhledávaným místem pro studium i trávení volného času.

Česko má nejhustší síť veřejných knihoven na světě a velkou tradici. První návrhy na přijetí knihovního zákona pocházejí z roku 1901, zákon o veřejných knihovnách obecních pak byl ve sbírce zákonů vyhlášen 22. července před sto lety. V roce 1920 bylo v Československu 2885 veřejných knihoven českých, 351 slovenských a 458 německých. V roce 1937 bylo českých 9392, slovenských 2976 a německých 3587.

Počet a existenci veřejných knihoven ovlivnily politické události 20. století, kdy se z ideologických důvodů několikrát drasticky měnily obsahy knihovních fondů. Počet knihoven v českých zemích byl v druhé polovině 20. století přes 10 tisíc, po roce 1989 se ustálil na čísle pod 6000. V posledních letech velmi mírně klesá (v roce 2017 působilo 5333 knihoven a 882 poboček), ale přesto je stále v ČR 5,1 knihovny na 10 tisíc obyvatel, evropský průměr je 1,3 knihovny na 10.000 obyvatel. Do českých knihoven chodí 32 procent populace, průměr EU je 23 procent, v Německu je to 16 procent, ale třeba v Dánsku 57 procent obyvatel.

Počet registrovaných návštěvníků veřejných knihoven je po 30 let zhruba stejný, loni činil 1,4 milionu lidí. České knihovny ale loni zaznamenaly také skoro 30 milionů on-line návštěv, jejichž počet stále roste, a lidé tak mohou na dálku využívat databáze, katalogy nebo rezervovat objednávky. Internet v knihovnách pak zase naopak využívá asi 17 procent návštěvníků. Přístup k internetu je ze zákona bezplatný, a knihovny tak odstraňují bariéru pro ty, kdo k němu nemají přístup a podporují začlenění znevýhodněných skupin do společnosti.

Z technologického hlediska jsou na tom české knihovny podle Richtera srovnatelné se zahraničím. Jejich velkým handicapem jsou prostory, nové knihovny se v Česku desítky let nestavěly a ani po roce 1989 nových budov moc nevzniklo.

Budoucím trendem ve veřejných knihovnách by podle Richtera měl být snadný přístup k digitálním dokumentům. Čtenáři by tak měli mít možnost získat ke čtení i díla nedostupná na trhu, což má být výsledek digitalizace. Knihovny čekají na novelu autorského zákona, která by mohla otevřít prostor pro nové služby. Půjčování e-knih je v českých knihovnách zatím velmi omezené, protože vydavatelé nechtějí knihovnám poskytovat licence na půjčování.