Se zvládnutím podobných pandemií, jako byla covidová, mají ministerstvu zdravotnictví (MZd) pomoci nové poradní orgány, které v minulých letech vznikly. Pět let od prvních případů covidu v Číně MZd dál počítá s dodávkami vakcín, připravuje se automatizace systému hlášení infekčních nemocí i reforma hygienické služby. Na dotaz ČTK to sdělili zástupci MZd.
Experti hovoří o tom, že lidé v reakci na neznámou situaci uvěřili dezinformacím. Pandemie podle nich měla také výrazné dopady na vzdělávání. Vážné zdravotní následky po nákaze, takzvaný longcovid, mají podle odborníků stále stovky lidí.
Potvrzenou nákazu covidem-19 mělo podle dat ministerstva zdravotnictví (MZd) dosud více než 4,8 milionu lidí a asi 44.000 jí podle statistik podlehlo. "Covid je tedy dnes hodně odlišná nemoc než na začátku pandemie," řekl ČTK předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Vladimír Koblížek. Virus má teď už několikátou variantu, která je podle něj sice nakažlivější, nicméně nezpůsobuje tak těžké příznaky ani následky.
Pomoci do budoucna zvládnout podobné hrozby jako covid má podle MZd lepší komunikace a nové poradní orgány, například Národní institut pro zvládání pandemie nebo Rada vlády pro veřejné zdraví. Například epidemiolog Petr Smejkal, který byl na začátku epidemie v Česku u vzniku poradní Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) se ale nedomnívá, že by to mělo stačit. Podle něj je třeba hlubší reforma zdravotnictví obecně.
Jakub Hlávka, vedoucí Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně, který působil na Jižní kalifornské univerzitě v Los Angeles, považuje za pozitivní, že se stalo tématem veřejné zdraví a prevence.
Dostatečné ale podle něj nejsou odborné kapacity pro analýzu dat, plánování a investice do připravenosti na budoucí krize. Výraznější změny by si podle něj zasloužila komunikace s laickou a odbornou veřejností tak, aby byla srozumitelnější, transparentnější a důvěryhodnější. MZd ale podle mluvčího Ondřeje Jakoba vidí v komunikací zlepšení.
Lépe reagovat na nové nemoci či další zdravotní hrozby má umožnit automatizace hlášení od lékařů. Podle hlavní hygieničky a ředitelky Státního zdravotního ústavu Barbory Mackové pomůže také reforma hygienických stanic, které by měly mít jednotné vedení. Potřeba je ale podle ní i víc peněz, zejména na konkureceschopné platy. Pro příští rok má přislíbeno navíc 50 milionů korun.
Ještě na dva roky má Česko zajištěné vakcíny proti covidu, stát budou 900 milionů korun. S očkováním se začalo na konci roku 2020, od té doby bylo podáno podle dat ministerstva zhruba 19,3 milionu dávek, v loňském roce zhruba 424.000, letos zatím asi 306.000.
Pandemie výrazně ovlivnila také vzdělávání a ve veřejném prostoru se objevilo téma dezinformací. Tématům se věnovala Akademie věd ČR (AV ČR) na dnešní odborné konferenci Covid-19 v paměti české společnosti. Z výsledků průzkumu Jiřího Šafra a Martina Vávry ze Sociologického ústavu AV ČR vyplynulo, že až se čtvrtinou dětí z chudších nebo méně vzdělaných rodin se v době zavřených škol a distanční výuky doma nikdo neučil. Z jiných rodin takto odpovědělo sedm procent dětí.
Deficit vzdělávání se podle nich projevil i na horších známkách, na vysokých školách pandemie podle expertů ovlivnila zejména duševní zdraví studentů. Studenti, kteří trávili nadměrné množství času studiem na dálku, vykazovali častější příznaky depresí.
Snaha porozumět nečekaným a kritickým událostem, jako byla pandemie covidu, je podle Miroslava Filipa z Psychologického ústavu AV ČR jedním ze zásadních motivů víry v konspirační teorie. Krize podle něj vyžadují po lidech rozhodnutí, komu a čemu věřit. Podle sociologů souvisí úzce také s nedůvěrou k autoritám a institucím, jež vytváří prázdný prostor, který zaplňují právě dezinformace nebo chybné informace.
