V Senátu zasedne rekordních 17 žen, průměrný věk všech senátorů se nemění

Výběr některých statistických dat o složení Senátu:

- V letošních senátních volbách byly zvoleny čtyři ženy. Před dvěma lety bylo zvoleno rekordních devět žen, pokud se tedy nepočítají vůbec první volby v roce 1996, kdy se vybíralo všech 81 členů Senátu a zvoleno bylo rovněž devět žen. Nejméně nových senátorek od vzniku horní komory bylo zvoleno v roce 2018, kdy byly do Senátu zvoleny jen dvě ženy.

- Po volbách v horní komoře zasedne 17 senátorek, což je dosud nejvyšší počet. V uplynulém volebním období jich bylo o dvě méně. Ženy budou nyní tvořit 21 procent všech senátorů. Pro srovnání, v roce 2021 bylo ve volbách do Sněmovny zvoleno 50 žen ze 200 poslanců, tedy čtvrtina.

- Teprve druhou senátorkou od roku 1996, která byla zvolena v prvním kole, se letos stala Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Před ní byla v prvním kole zvolena v roce 2017 Alena Dernerová, jednalo se ale o opakované volby na Mostecku.

- Nejvíc hlasů v řádných volbách do Senátu získal Jan Koukal, který byl v roce 1996 zvolen s počtem 25.701 hlasů. Jednalo se však o vůbec první volby do Senátu, kdy se volilo všech 81 senátorů. Koukal byl tehdy zvolen na dva roky. Ve volbách do třetiny Senátu získala nejvíc hlasů Helena Rögnerová, která v roce 2000 dostala 24.553 hlasů. Nejméně hlasů k zisku senátorského mandátu stačilo Ondřeji Feberovi, který v roce 2020 obdržel jen 3412 hlasů. V doplňovacích volbách dostal nejvíc hlasů v roce 2018 Jan Sobotka, který se stal senátorem se ziskem 30.331 hlasů. Nejméně hlasů v doplňovacích volbách dostala Ivana Cabrnochová, které v roce 2014 stačilo k senátorskému křeslu 3664 hlasů.

- Za téměř čtvrtstoletí historie českého Senátu pomalu stoupal průměrný věk jeho členů, před čtyřmi lety se poprvé od voleb do voleb tato hodnota snížila, byť mírně. Po volbách v roce 2022 se opět zvýšila a průměrný věk senátorů činil 57,8 let; což je nejvyšší hodnota od prvních voleb v roce 1996, kdy byl průměrný věk senátorů 53,07 roku. Průměrný věk senátorů zůstává i po letošních volbách 57,8 let.

- Průměrný věk nově zvolených senátorů dosahuje hodnoty 53,8 let. Nejvyšší průměrný věk zvolených senátorů byl před dvěma lety, kdy dosáhl hodnoty 59 let. Nejmladší byli noví členové horní komory v roce 2000, kdy jim bylo necelých 50 let.

- Nejmladším letos zvoleným členem horní komory se stal Zbyněk Sýkora (ODS), kterému je 40 let a 116 dní. Vůbec nejmladší zvolenou členkou Senátu se v roce 2020 stala Adéla Šípová (bezpartijní za Piráty), které bylo v den zvolení 40 let a 18 dní.

- Nejstarším mezi nyní zvolenými senátory je Jiří Drahoš (za STAN), který obhájil senátorský mandát ve věku 75 let a 221 dní. Nejstarším členem horní komory zůstává lékař Jan Pirk, který získal mandát v roce 2022 a nyní je mu 76 let. Nejstarším zvoleným senátorem vůbec byl František Čuba, který byl zvolen v roce 2014 ve věku 78 let. Když v únoru 2018 ze zdravotních důvodů rezignoval, bylo to měsíc po 82. narozeninách a Čubovi tak patří i primát nejstaršího českého senátora v historii. Čuba zemřel v červnu 2019.

- Služebně nejstaršími senátory jsou Tomáš Jirsa (ODS) a Jiří Oberfalzer (ODS), kteří byli zvoleni do Senátu poprvé v roce 2004. Jejich mandát by měl trvat do roku 2028. Po nich je služebně nejstarší dvojice senátorů Jiří Čunek a Petr Vícha, kteří zastávají senátorskou funkci od roku 2006 a oba byli letos do horní komory znovuzvoleni. Pokud všichni dokončí své funkční období, budou v Senátu 24 let, čímž v délce mandátu vyrovnají dosavadní rekord Milana Štěcha, který byl senátorem v letech 1996 až 2020.

- Senát je považován za "právní pojistku", právníků je v něm přitom paradoxně poměrně málo. Nově zvoleným právníkem je pouze Zdeněk Hraba (za ODS).

- Vysokoškolské vzdělání má drtivá většina senátorů, tradičně převažují inženýři (z technických, ekonomických a zemědělských fakult). Tři z letos zvolených senátorů mají pedagogické vzdělání.

Zvolení senátoři:

Celý Senát: