Reakce
Vědci: Prolomení těžebních limitů odnesou na zdraví celé generace

Komise životního prostředí Akademie věd v souvislosti s návrhy ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD) prolomit těžební limity v severozápadních Čechách varovala před rozšiřováním povrchových hnědouhelných dolů. Podle vědců by znečištěné životní prostředí negativně poznamenalo i potomky současných obyvatel regionu.

Ekologická komise připomněla, že takzvané "Územní ekologické limity těžby v Severočeské hnědouhelné pánvi" byly vyhlášeny vládním usnesením v roce 1991 jako povrchovou těžbou nepřekročitelné linie, které chrání zbytky osídlení, památek, přírody, krajiny, obyvatel a dopravní a technické infrastruktury.

Kabinet rozhodl vrátit se k tomuto tématu znovu v roce 2005, protože předpokládal, že se za 14 let například podaří rekultivacemi zahladit "rozvrtanou" krajinu nebo že se technologie těžby či energetiky dostanou na úroveň, která dovolí šetrnější dolování a využívání uhlí.

"Protože se tyto optimistické předpoklady do roku 2003 nesplnily, vydalo ministerstvo životního prostředí na přelomu let 2003 a 2004 záporné stanovisko k připravované Státní energetické koncepce, která prosazovala prolomení územních ekologických limitů spojené s likvidací obcí Černice a Horní Jiřetín již před rokem 2020. Vláda koncepci schválila v modifikované podobě bez prolomení limitů před rokem 2030," uvedl předseda ekologické komise Akademie věd Radim Šrám.

Podle vědců by se při aktuálním rozhodování o případném prolomení těžebních limitů a zbourání dvou severočeských obcí nemělo ignorovat osm důležitých okolností:

1. Výzkumy prokázaly, že znečištění ovzduší, vod a půdy v severozápadních Čechách spolu s například nesprávnou životosprávou vedly u tamních obyvatel ke zvýšené nemocnosti, úmrtnosti, k nižší průměrné délce života nebo zpomalenému vývoji dětí. Škodliviny se rovněž zapsaly do genetické výbavy těchto lidí, takže negativně ovlivňují i jejich potomky. Povrchová těžba je přitom dodnes jedním z hlavních zdrojů znečištění. A pokud bude pokračovat, negativní zátěž obyvatel se může ještě zhoršovat.

2. Kontaminovaná půda především v Krušných horách i po letech způsobuje potíže při obnově lesních porostů nebo návratu některých rostlinných a živočišných druhů.

3. Těžba pod úpatím Krušných hor představuje geologické riziko pro svahy, které se mohou dát do pohybu. Hrozí i místní nedostatek vody v některých oblastech.

4. Další těžba uhlí není v souladu k celosvětovým plánům na omezení emisí skleníkových plynů. "V dalších desetiletích přijde nutně další útlum uhelné energetiky a uhlí získá ve stále větší míře charakter cenné chemické suroviny pro inteligentnější využití než masivní pálení s nízkou účinností," konstatovali vědci.

5. Z tohoto důvodu ekologická komise Akademie věd nepovažuje za správný úplný odpis zásob uhlí za územními limity, ale doporučuje jejich převod ze zásob bilančních do nebilančních.

6. Systém zásobování teplem, které je závislé právě na spalování uhlí, je nutné i s pomocí zdrojů EU modernizovat, aby nedocházelo ke zbytečným energetickým ztrátám.

7. Lidé v ohrožených obcích žijí v existenční nejistotě. "Někteří se před těžbou museli za život stěhovat i několikrát," napsali vědci ve svém stanovisku. "Potřebují konečně klid a jistotu dožití ve své obci, ve své občanské komunitě, v důvěrně známém prostředí."

8. Z dlouhodobě zdevastovaného území se stěhují mladí vzdělaní lidé.

"Všechny tyto argumenty mluví v současné době jednoznačně ve prospěch zachování územních ekologických limitů těžby přinejmenším v následujících dvou desetiletích," uvedl předseda Komise životního prostředí Akademie věd Radim Šrám.