Vedení KDU-ČSL pod tlakem: Jurečka obhajuje pozici předsedy navzdory nespokojenosti ve straně

Tradiční česká politická strana KDU-ČSL v poslední době řeší řadu problémů. Po posledních volbách v roce 2021 se sice opět dostala do vlády, její preference se ale nyní pohybují spíše pod hranicí vstupu do Sněmovny a ubývá jí také členů. Kvůli propadu preferenci sílí hlasy volající po výměně vedení strany, současný předseda Marian Jurečka bude na sjezdu, který se bude konat 18. a 19. října v Olomouci, funkci obhajovat.

Zatím poslední sjezd v dubnu 2022 zvolil předsedou znovu vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Jurečku, prvním místopředsedou se stal místopředseda Sněmovny Jan Bartošek. Jurečka ve volbě předsedy neměl protikandidáta, Bartošek ve volbě porazil senátorku a dosavadní první místopředsedkyni Šárku Jelínkovou. Jelínková se pak stala řadovou místopředsedkyní. Dalšími místopředsedy delegáti zvolili náměstka brněnské primátorky Petra Hladíka, který byl místopředsedou i dosud, a nově poslance Toma Philippa a náměstka moravskoslezského hejtmana Lukáše Curyla. Sjezd také rozhodl, že členem předsednictva strany se nově stane změnou stanov i předseda klubu lidoveckých europoslanců.

Zatímco nejužší vedení strany zůstalo od minulého sjezdu bez změny, personální výměnu zaznamenalo zastoupení lidovců v koaliční vládě Petra Fialy (ODS), když se vyměnili dva ze tří lidoveckých ministrů. V říjnu 2022 rezignovala ze zdravotních důvodů ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Prezident Miloš Zeman pověřil vedením úřadu vicepremiéra Jurečku. KDU-ČSL poté nominovali na uvolněné místo ve vládě místopředsedu strany a bývalého náměstka brněnské primátorky Petra Hladíka. Jeho jmenování ale zkomplikovala korupční kauza na brněnském magistrátu, ve které policie mimo jiné požádala Hladíka o podání vysvětlení, z ničeho jej však neobvinila. Zeman Hladíka však odmítl jmenovat, jeho výhrady se týkaly například Hladíkovy odbornosti nebo kauzy přidělování městských bytů v Brně. Odmítnutí prezidenta Zemana jmenovat Hladíka označili lidovci v usnesení svého širšího vedení za protiústavní. Jurečka nakonec jmenoval Hladíka svým náměstkem a přidělil mu pravomoci tak, že v podstatě úřad vedl. Ministrem Hladíka jmenoval až nový prezident Petr Pavel loni 10. března, den poté, co se ujal funkce hlavy státu.

Loni v červnu pak ohlásil rezignaci lidovecký ministr zemědělství Zdeněk Nekula. Uvedl, že mu v posledních týdnech chyběla podpora od vedení lidovců. Předsednictvo strany navrhlo místo něj dosavadního šéfa poslaneckého klubu Marka Výborného, novým ministrem zemědělství ho prezident Pavel jmenoval 29. června 2023. Lidovci ve Sněmovně si pak zvolili nového předsedu klubu, kterým se stal poslanec ze Zlínska Aleš Dufek.

Strana v uplynulém období absolvovala několikeré volby, přičemž se jí dařilo hlavně ve volbách třetiny senátorů na podzim 2022, kdy její zástupci vyhráli v sedmi z 27 volebních obvodů. Senátorský klub KDU-ČSL tak zůstal i po volbách dvanáctičlenným, změnil však své vedení. Místo místopředsedkyně strany Jelínkové, která mandát neobhájila, se stal předsedou klubu senátor za Žďársko Josef Klement. V letošních volbách třetiny senátorů pak lidovci obhájili dva senátorské posty ze tří obhajovaných. Klub KDU-ČSL a nezávislých má i místopředsedkyni Senátu, kterou je Jitka Seitlová; klub ji nominoval na funkci i pro nové období po nedávných volbách (ustavující schůze Senátu v 15. funkčním období bude 30. října).

V roce 2022 se konaly i volby do zastupitelstev obcí. KDU-ČSL byla z celostátních politických stran podle počtu získaných mandátů tradičně nejúspěšnější, když její zástupci obsadili 3252 křesel v zastupitelstvech (v roce 2018 to bylo 3654 mandátů).

V letošních volbách do Evropského parlamentu lidovci přišli o jeden z dosavadních dvou mandátů. Strana kandidovala v rámci koalice Spolu, která získala šest mandátů, z toho lidovci jeden.

V letošních krajských volbách uspěla KDU-ČSL (v rámci koalice Spolu s ODS a TOP 09) v Jihomoravském kraji, kde bude mít opět hejtmana (Jan Grolich). Celkem se do krajských zastupitelstev dostalo 49 kandidátů navržených KDU-ČSL, o čtyři méně než v roce 2020.

Do loňských prezidentských voleb, stejně jako v roce 2018, strana nikoho nenominovala. Vládní koalice Spolu jako osobnosti vhodné pro funkci prezidenta ústy premiéra Fialy podpořila Danuši Nerudovou, Pavla Fischera i později zvoleného Petra Pavla.

V posledních měsících se zevnitř strany ozývají hlasy, které chtějí Jurečkův konec jako předsedy KDU-ČSL. Začátkem roku čelil kritice kvůli večírku pro zaměstnance, který se na jeho ministerstvu konal loni v prosinci v den, kdy vrah na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zabil 14 lidí. Zástupci lidovců ze čtyř krajů (Jihočeského, Plzeňského, Libereckého a Moravskoslezského) se tehdy vyslovili pro přesun volebního sjezdu na jaro. Celostátní konference KDU-ČSL koncem ledna vyjádřila Jurečkovi důvěru, aby vedl stranu a pokračoval ve své práci ministra práce a sociálních věcí až do volebního sjezdu na podzim.

Strana na jaře řešila i návrh na vyloučení svého bývalého předsedy Cyrila Svobody, který předložil místopředseda Hladík. Někdejšímu lídrovi vyčítá část spolustraníků některé výroky z poslední doby, které považují za proruské (včetně rozhovoru pro server Voice of Europe, který je na českém sankčním seznamu), ale i předchozí spolupráci s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem, jehož byl poradcem. Širší vedení lidovců koncem dubna odsoudilo Svobodovy výstupy s tím, že se dlouhodobě odchylují od směřování KDU-ČSL a stranu poškozují. Vyzvalo svého bývalého předsedu, aby od takového vyjadřování upustil.