Výroční zpráva
Vedle tradičních extremistů upozorňuje BIS i na "ryzí pragmatiky"

Tradiční političtí extremisté - krajní pravice a levice - jsou v Česku podle Bezpečnostní informační služby (BIS) v útlumu, jejich stoupenců ubývá a novou generaci oslovují minimálně. Poptávka po jednoduchých a rychlých řešeních zároveň vytváří prostor přitahující i ryzí pragmatiky, kteří se angažují primárně za účelem uspokojení svých osobních cílů, konstatuje BIS v zveřejněné výroční zprávě za rok 2017. Rizikem je podle ní prokremelská orientace části tohoto spektra.

Zpráva popisuje loňskou změnu původně protiimigračních hnutí v "protivládní". "Protiimigrační spektrum se nacházelo v krizi způsobené nejen jeho nejednotností, dalším štěpením skupin, rozhádaností jednotlivých aktivistů a neochotou spolupracovat, ale zejména tím, že téma imigrace vyprchalo a přestalo přitahovat zájem veřejnosti," uvádí zpráva. Aktivisté se podle zpravodajců zaměřili na jakákoli jiná témata vzbuzující emocionální reakce veřejnosti, jejichž prostřednictvím by se mohla zviditelnit a získat co nejširší podporu.

Část extremistů se i nadále snažila získat popularitu protimuslimskou rétorikou. Převážná většina veřejně deklarovala odpor k setrvání Česka v EU a Severoatlantické alianci a pozitivně se stavěla k politice ruského prezidenta Vladimira Putina či akcentovala takzvanou slovanskou vzájemnost, uvádí BIS. Kvůli jejich silné prokremelské orientaci podle zprávy přetrvávalo riziko jejich využití ruskými entitami k prosazení vlastních zájmů.

Reálnou bezpečnostní hrozbu pro demokratické základy či bezpečnost loni nepředstavovaly aktivity paramilitárních a domobraneckých uskupení. BIS zmiňuje, že se neradikalizovala, jejich aktivita naopak poklesla. "Patrně nejproblematičtější bezpečnostní aspekt vyplývající z působení paramilitárních a domobraneckých uskupení spočíval v jejich proruské orientaci, kvůli které přetrvávalo riziko, že by mohly být zneužity k šíření proruské propagandy," konstatovala BIS.

Zástupci tradiční pravicově extremistické scény se již několik let podle zpravodajců potýkají s krizí. Popularita a podpora politicky angažovaných pravicových extremistů byla naprosto minimální, uvedli s tím, že zájem voličů z řad pravicových extremistů se naopak dařilo získávat subjektům populistickým či umírněně radikálním.

Pravicoví extremisté se zaměřili na kritiku Evropské unie, protesty proti stávající politické reprezentaci, vymezení se vůči lidskoprávním aktivistům či nevládním organizacím. Při tom se podle BIS v řadě případů shodli s nacionalisty z levicově extremistické scény. Opět se to nejvýrazněji projevilo v pozitivním náhledu na politiku ruského prezidenta Putina, ale například i v odmítání členství ČR v NATO či v negativním vztahu k Izraeli, uvedla zpráva.

Extrémně levicovou scénu BIS označila za nadále silně fragmentovanou, bez výraznějších postav, které by ji jakkoliv sjednotily, členská základna jejich platforem zůstala slabá. Zpráva též konstatuje, že nebyly zaznamenány žádné přímé akce, ke kterým by se přihlásili militantní anarchisté.