Životní prostředí
Více než třetina elektřiny vyrobené v Česku pochází i v létě stále z uhlí

Více než třetina elektřiny vyrobené v Česku pochází i v létě stále z uhlí. V letošním červenci se hnědé a černé uhlí podílelo na tuzemské produkci elektřiny z 36,7 procenta, což je téměř o deset procentních bodů více než před rokem. S odkazem na interaktivní modul oborového webu oEnergetice.cz to řekl mediální zástupce energetické skupiny Sev.en Energy Petr Dušek. Informace vychází z dat evropské ENTSO-E Transparency Platform. Využívání uhlí pro výrobu elektřiny kritizují ekologové, upozorňují hlavně na dopady na životní prostředí. Evropské i české energetické cíle počítají s tím, že spalování uhlí čeká útlum, analytici uvádějí, že kvůli vysokým cenám emisních povolenek může nastat už za několik málo let.

"Vysoké ceny silové elektřiny, které pozorujeme v letošních letních měsících, ukazují, že v soustavě je nedostatek výkonu těch zdrojů, které mají nízké variabilní náklady, tedy typicky obnovitelné zdroje jako voda a vítr. Do výroby se tedy musí zapojovat i ty zdroje, které do svých výrobních nákladů zahrnují i cenu emisní povolenky, která je v dosud nevídaných úrovních přes 50 eur (1270 Kč) za tunu oxidu uhličitého (CO₂)," uvedl ve čtvrtek analytik skupiny Sev.en Energy Pavel Farkač.

"Jsme svědky paradoxní situace, kdy vysoká cena povolenky nejenže nevyřazuje fosilní zdroje z trhu, ale naopak navyšuje cenu silové elektřiny, která následně ovlivňuje cenu pro koncové zákazníky z řad domácností a průmyslu," dodal. "Mohu potvrdit, že z našeho uhelného portfolia jelo v červenci téměř naplno skoro všechno, co nebylo v odstávce a jet mohlo," sdělil Dušek.

Skupina finančníka Pavla Tykače mimo jiné nově provozuje hnědouhelnou elektrárnu Počerady, kterou koupila od polostátní společnosti ČEZ. Patří ji také hnědouhelná elektrárna Chvaletice. Podíl jaderných zdrojů na výrobě elektřiny v ČR letos v červenci podle dat činil 33,6 procenta, podíl hnědého uhlí 32,4 procenta, plynové zdroje dodaly 11,1 procenta, solární elektrárny pět procent, vodní elektrárny 4,5 procenta a černé uhlí 4,3 procenta.

Ekologické organizace Greenpeace a Hnutí Duha letos v dubnu s odkazem na data Evropské komise upozornili, že elektrárna Počerady loni opět vypustila nejvíce CO₂ ze zdrojů v Česku - přes 4,5 milionu tun. Zástupci firmy tehdy argumentovaly tím, že je to způsobeno velikostí elektrárny. Organizace Arnika pak loni uvedla, že Počerady byly předloni po elektrárně Chvaletice druhým nejhorším českým zdrojem vypouštěné rtuti.

Podle vlády by český energetický mix měl být v dlouhodobém horizontu postaven na jaderné energetice a obnovitelných zdrojích. Na přechodnou dobu má pomoci plyn. Uhelná komise loni v prosinci doporučila ukončit využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038, někteří ministři jsou pro odklon od uhlí už v roce 2033. Vláda v květnu vzala doporučení Uhelné komise na vědomí, o datu ale nehlasovala.

Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák ve čtvrtek řekl, že podíl obnovitelných zdrojů v Česku během posledních osm let spíše stagnuje. "Fotovoltaika sice v posledních letech roste o několik desítek megawattů nového výkonu, ale na zásadní změnu a snížení podílu fosilních zdrojů to nestačí. Pokud to chce Česko s dekarbonizací energetiky myslet vážně, potřebujeme využít všechny cesty k restartu rozvoje obnovitelných zdrojů energie," uvedl.

Dušek upozornil, že z dat také vyplývá, že v červenci vzrostl meziročně podíl výroby elektřiny z uhlí také v sousedním Německu, a to z loňských 21,1 procenta na 28,7 procenta. Podle Sedláka však konkrétně podíl hnědého uhlí při srovnání červencových měsíců podle dat webu Energy-Charts za posledních deset let klesl v Německu o osm procentních bodů. "Na fotovoltaiku tam naopak před deseti lety, tj. v červenci 2011 připadalo 5,5 procenta, o pět let později už necelých 13 procent a letos přes 18 procent," dodal.