Téma TÝDNE
Virtuální adresy firem: kdo je zneužívá

Podvodníci, firmy hledající způsoby, jak utéci před daněmi, i přispěvatelé do rozpočtů politických stran. Ti všichni využívají virtuální sídla firem. Jen v Praze jich je tolik, že je berňák nestačí kontrolovat.

Jiří Vermach jednoho dne při brouzdání po internetu narazil na výhodně vypadající nabídku. Koupil u firmy NejlevnějšíObchod.cz nabíječku v akci. Zaplatil a čekal. Nabíječka mu přišla poštou a fungovala. Problém nastal až ve chvíli, kdy v záruční době fungovat přestala. S panem Vermachem od té chvíle už nikdo nekomunikoval.

Hodně lidí svůj boj o vlastní majetek či finanční náhradu v takovou chvíli vzdá. Ne tak Jiří Vermach. Mailoval, telefonoval, a když se mu nedařilo kohokoli sehnat, vyrazil přímo do sídla společnosti, která NejlevnějšíObchod.cz provozovala. Nikoho z firmy tam ale nenašel. "Dobrý den, znáte tuhle firmu? Viděli jste je tady někdy?" vyptával se na místě. "Ne, bohužel," zněly unisono všechny odpovědi.

Zbývalo kontaktovat jednatele firmy Františka Břicháčka. Ten ale nezvedal telefon a nebyl k zastižení ani na své domovské adrese. Pan Vermach se pokoušel jednat s firmou, která se dostala do úpadku - a sídlila na virtuální adrese.

V takovou chvíli už se zákazník může obrátit na soud. Jenže drtivá většina lidí se do justičního sporu kvůli zboží v hodnotě pár set korun nepustí. A na to právě podvodníci z virtuálních adres spoléhají.

Pražská schovávačka

Podle odhadů dnes v České republice používá fiktivní adresu až několik tisíc firem. Nejčastěji volí Prahu. Skýtá jim velkou výhodu: podle údajů společnosti e-Office Czech Republic dojde při tempu kontrol finančního úřadu, týkajících se společností sídlících třeba v Praze 2, na každou z nich jednou za 284 let.

Na území metropole je zapsáno přes čtyřicet tisíc společností na méně než třech stovkách adres. Podle odhadů pak zhruba čtvrtina těchto firem má své skutečné sídlo v jiných částech republiky. Nelze rozhodně paušalizovat závěrem, že virtuální sídlo rovná se nespolehlivá či podvodná společnost. O části z nich to ale platí.

Obchodníci využívají i toho, že finanční správa není schopna takových přesunů svých kontrolorů jako oni. Proto již zmíněná Praha, kde je v některých office housech tolik firem, že finanční úředníci nestíhají přijít ani na udání, natož aby kontrolovali i ty ostatní.

Situace přitom po přísném dohledu přímo volá: počet nespolehlivých plátců daně z přidané hodnoty (DPH) v Česku překročil hranici šesti tisíc. Na černé listině neplatičů skončí každý, kdo dluží za poslední minimálně tři měsíce na DPH více než 500 tisíc korun. A čtyřicet procent nespolehlivých plátců má sídlo registrováno právě na virtuální adrese, vyplývá z údajů poradenské společnosti Bisnode.

Od loňského roku dostala finanční správa mocný nástroj, jak nekalé počínání s adresami potírat. Jde o delegaci místní příslušnosti, při které může z rozhodnutí správce daně dojít k přenesení kontroly z virtuálního sídla na skutečné. Například z Prahy do Jihlavy. Od ledna 2015 navíc nemá odvolání proti tomuto přenesení kontroly odkladný účinek a firmy se nemohou na finančáky dopředu připravit.

"Zpracovali jsme přehled největších hromadných sídel v České republice - najdeme je v Praze, ale třeba i v Brně. Sídlo na takové adrese podle naší zkušenosti často souvisí s horší schopností splácet závazky. Proto ho v našich analýzách považujeme za indikátor rizika," vysvětluje Jiří Skuhrovec, jednatel společnosti Datlab zabývající se prací s rejstříkovými daty.

Jedny dveře, 1900 firem

Skuhrovec také pracoval na studii, která dokazuje, že firmy s virtuálním sídlem jsou častými dárci politických stran. Z analýzy Report financování politických stran vyplývá, že tito sponzoři hrají významnou roli v ovlivňování politických stran. Studie na tyto dary poukazuje a dokládá, že firmy, jež je poskytly, dosáhly častěji na veřejné zakázky a z nich plynoucí finance.

Protože se firmy s virtuálními adresami, často nazývané "prázdné schránky", v posledních letech nezřídka účastnily karuselových podvodů na dani z přidané hodnoty, posvítila si na ně - v rámci možností - více i finanční správa. A to bez ohledu na dosavadní řádné plnění daňových povinností. Správa využívá dostupných evidencí a přístupných informací k tomu, aby odhalila, do jaké míry firma vyvíjí ekonomickou činnost v místě zapsaného sídla a do jaké míry jde jen o virtuální adresu se skutečnou činností jinde. Přesto takových firem stále přibývá. V Praze jsou i vyhlášené adresy. V Rybné ulici č. 24 sídlí přes 1900 firem. Kubelíkova č. 42 hostí přes 1600 společností. V Kaprově ulici č. 14 má virtuální sídlo dalších více než 1700 firem. Na informační tabuli se takové množství cedulek ani nevejde, ve čtvrtém podlaží tu ale narazíte na elektronickou obrazovku i s názvy firem.

Podle právníka z AK JUDr. Rašovského Přemysla Mužíka musejí firmy platící DPH finanční úřad informovat o své faktické adrese. Za porušení této povinnosti hrozí pokuta až půl milionu korun, případně může správce daně přistoupit až ke zrušení registrace k DPH, což firmě prakticky znemožní dále fungovat. Otázkou podle právníka zůstává, jak tato povinnost plní svůj účel a zda vede k efektivnějšímu výběru daní, nebo jde pouze o další překážku pro poctivé podnikatele. Ti by však s odkrytím svého skutečného sídla neměli mít problém.

Na internetu zatím čekají desítky zřizovatelů, kteří nabízejí pronájem v řádu desetikorun až stokorun měsíčně. Celý proces trvá jen pár minut. Vyzvednete si předpřipravenou smlouvu, v některých případech dostanete rovnou i cedulku s názvem firmy a IČO.