Jakým způsobem se bude rozšiřovat mýtný systém na silnicích, zatím nechce vláda zveřejnit. O materiálu ministerstva dopravy kabinet jednal v utajeném režimu; na následné tiskové konferenci ministr vnitra Ivan Langer bez upřesnění řekl, že vláda schválila předložený materiál se změnami.
Důvodem, proč ministři nic nesdělili, bylo, že materiály obsahovaly i některé otázky týkající se smluv. Ty podle Langera nesmí na veřejnost přijít.
Zatím tak není jasné, kdy a zda začnou platit mýtné i malé nákladní vozy od 3,5 tuny hmotnosti, zda se systém rozšíří na silnice nižších tříd a jak bude vypadat dodatek smlouvy s firmou Kapsch. "Kdo a kde, kolik, to se dozvíte včas, tak, aby to neohrozilo vyjednávací pozici státu," uvedl Langer.
Obsah materiálu tají i ministerstvo dopravy. Mluvčí ministerstva Karel Hanzelka se vyjádřil pouze k rozšíření mýtného na silnice nižších tříd. "Vláda schválila provedení studie, která ukáže, zda by takový systém nebyl prodělečný," řekl. Na základě těchto studií se MD rozhodne jak dál.
Další informace, které o materiálu pronikly na veřejnost, pocházejí od sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia. Česmad má předkládaný materiál k dispozici; k jakým změnám ale nakonec vláda sáhla není jasné. Otazník visí především nad dodatkem ke smlouvě s firmou Kapsch, která mýtný systém v ČR buduje.
Podle Česmadu by měl dodatek Kapschi zaručit výstavbu mikrovlnného mýtného systému na všech dálnicích a rychlostních silnicích, jejichž stavba bude zahájena do roku 2017. Jak řekl Hanzelka, smlouva mezi státem a Kapschem takovou změnu zakázky umožňuje.
Silnice první třídy s otazníkem
Podle původní smlouvy měl Kapsch, jehož mýtný systém funguje na současných 980 kilometrech dálnic, vybudovat dalších 500 mýtných bran na 1200 kilometrech silnic první třídy. Kvůli problémům s výstavbou bran a úvahám o satelitní technologii však MD od této varianty upustilo.
Z 500 mýtných bran na silnicích první třídy tak zbylo v plánech ministerstva pouhých 50 na zhruba 200 kilometrech silnic, které vedou převážně od velkých měst k dálnici nebo k hranicím. Zde by se mělo mýtné začít vybírat od ledna 2008. Jde například o dálniční přivaděč u Jihlavy. Stavbu mýtného na budoucích dálnicích by tak stát Kapschi přiřkl jako náhradu za ztrátu části zakázky ze silnic první třídy.
Podle původní smlouvy je cena celé zakázky na mýtné 22 miliard korun včetně služeb na deset let.
Odhady termínu dokončení české dálniční sítě se různí. Optimistická varianta počítá s lety 2013 až 2015; vzhledem ke stavu veřejných financí je však pravděpodobnější, že výstavba bude pokračovat ještě v následujících letech. Po dokončení se celková délka českých dálnic a rychlostních silnic rozroste z dnešních 980 kilometrů zhruba na dvojnásobek.
Kontrola nebo "špehování"?
Součástí předloženého materiálu bylo vedle mýtného zavedení elektronických vinět pro osobní automobily. Viněty by nahradily nalepovací dálniční známky; na osobní automobily by tak na dálnicích dohlížely, stejně jako na kamiony, mýtné brány. Na rozdíl od kamionů by však osobní auta platila i nadále za časový úsek a nikoliv za ujetou vzdálenost.
Elektronické viněty mají své kritiky, kterým se nelíbí, že na dálnicích bude možné přesně zmapovat pohyb vozidla. Údajně tak dojde k narušení soukromí řidičů. Je tedy možné, že Langerem avizovaná změna celého materiálu se týká právě elektronických vinět. Sám ministr totiž patří k velkým kritikům jakéhokoliv "špehování" lidí.
Foto: Jan Schejbal
