Z přehrady Lipno nyní odtéká takřka třikrát více vody než do ní přitéká. Nebýt vltavských přehrad, hrozila by Česku podle odborníků ekologická a energetická katastrofa.
Bez takzvané vltavské přehradní kaskády by při současném suchu měla totiž řeka Vltava tak nízký průtok, že by to ohrožovalo život v řece a mohlo způsobit i hygienické problémy v jejím okolí. Navíc by zřejmě musela omezit výrobu řada průmyslových a zemědělských podniků a kvůli nedostatku dostatečně chladné vody by se zastavil i největší energetický zdroj v zemi, tedy jaderná elektrárna Temelín. Jinými slovy: při takovém suchu by bez kaskády hrozil České republice totální kolaps.
"Vltavská kaskáda je obecně důležitá pro celou českou energetiku, a to nejen kvůli chladicí vodě pro temelínskou elektrárnu, ale i kvůli vodním elektrárnám, bez kterých by byla naše přenosová soustava jen obtížně regulovatelná," řekl webu TÝDEN.CZ mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž. Pokud by bylo ve Vltavě jen tolik vody, kolik jí řekou protékalo v suchých letech ještě bez kaskády, systém dodávek a přenosu elektřiny v Česku by prostě podle něj v Česku nemohl fungovat.
Kolaps
Jak by mohla vypadat řeka Vltava bez dnešní soustavy přehrad přitom dostatečně svědčí historické záznamy třeba z Prahy. Sucha trápila českou kotlinu opakovaně a v extrémně suchých měsících se stával z Vltavy spíše potok než řeka. Například při suchu v roce 1904 popisoval pražský tisk Vltavu jako "zapáchající stoku, v níž voda hnije, je zelená jako tráva a plná leklých ryb". V letech 1538 a 1674 bylo možné podle kronikářů na některých místech v Praze přejít řeku po kamenech takřka suchou nohou. A nešlo přitom o žádnou velkou výjimku.
Zatímco ale podobná sucha a nedostatek vody ve Vltavě vždy znamenaly hrozbu pro zemědělství a výrobu potravin, dnes má Vltava jako stabilizační prvek v české krajině podle odborníků doslova fatální význam. Bez toho, že by Vltavou protékalo dostatečné množství vody, což zajišťují právě přehrady, by mohla zkolabovat energetika, průmysl i odpadové hospodářství.
"Čističky odpadních vod na Vltavě jsou dimenzovány tak, že počítají s určitým minimálním množstvím vody v řece, navíc se do řeky dostávají například i průmyslová hnojiva a další látky, které čistička nezachytí nebo přes ni neprocházejí," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ mluvčí Povodí Vltava Hugo Roldan. Pokud by podle něj za dnešního stavu civilizace hladina Vltavy poklesla na úroveň zaznamenanou v suchých letech bez kaskády, znamenalo by to skutečně výrazné hygienické problémy i ohrožení života v řece.
Vltava v číslech
O tom, jak by v současnosti vypadala Vltava bez přehrad, svědčí jednoduchá data. "Do přehrady Lipno dnes přitéká pouhých 2,5 metru krychlových vody za vteřinu, zatímco z nádrže odtéká povinných šest kubíků," uvedl Roldan. Odtok z přehrady je tedy takřka třikrát vyšší než přítok. Nebýt lipenské přehrady, zadržující vodu pro případ nouze, v Českém Krumlově by místo řeky tekl potok.
Otázkou samozřejmě zůstává, jak by dokázala vltavská kaskáda odolávat dlouhotrvajícímu suchu a držet stav řeky v únosných parametrech. Podle odborníků zatím není žádný důvod k obavám. Vody v přehradách sice pochopitelně ubývá, ale jejich úplné "vyprázdnění" v dohledné době nehrozí ani za předpokladu, že by Česko i nadále trpělo nedostatkem srážek.
"Hladina lipenské přehrady dnes leží ve výšce 724,19 metru nad mořem, což je pouze o 70 centimetrů méně než hladina ideální zásobní kapacity," uvedl Roldan. Aby se množství vody v přehradě snížilo na úroveň, při které už by přehrada nemohla vypouštět ani minimálních šest kubíků, musela by výška hladiny poklesnout o dalších osm metrů. "A to by byla i při teoretickém pokračování současného sucha a nízkého přítoku do nádrže otázka mnoha měsíců," uvedl Roldan.
