Přidáme kantorům, slibují strany. Některé hrozí školným

Učitelé budou brát víc, banky výhodně půjčí studentům a věda najde využití v průmyslu. V mateřinkách bude místa dost. Růžové vize o budoucnosti českého školství po volbách kazí jen upřímnost pravicových stran. Bez školného na univerzitách se neobejdeme, tvrdí. Jak bude vypadat studium pod taktovkou přístí vlády? A kde chtějí strany na stipendia a vyšší platy učitelů vzít?

Nejkurióznější řešení zatím vymyslely Věci veřejné. "Finanční prostředky přesuneme z rezortu obrany. Tím, že zastavíme korupci v armádních zakázkách, získáme na školství deset miliard korun," stojí v programu strany. Bude tak na vyšší platy kantorů - strana slibuje přidat každému pět tisíc, na školní psychology i na nové školní počítače. Kolem dvou miliard poputuje na vědu a výzkum.

Další strany chtějí brát ze státního rozpočtu a z evropských fondů. Pravice pak počítá ještě s dalším zdrojem - školným.

ČTĚTE DÁLE:  Univerzit bude méně, rozhodla ministryně Kopicová
                         Na VŠ se dostanou téměř tři čtvrtiny přihlášených

"Peníze ale školství potřebuje jako sůl. Jen tak se stane Česko důležitým hráčem v globální ekonomice," podotýká šéf Strany zelených Ondřej Liška. Osobně by do škol poslal místo současných deseti procent veřejných prostředků procent dvanáct.

Vysokoškoláci

Školní docházka sice začíná už v šesti letech, přesto se volební programy stran obracejí hlavně k vysokoškolákům. Vždyť právě oni jsou voliči. Všechny strany se předhánějí v nabídkách půjček a stipendií, některé slibují dokonce slevy na daních - pro studenty i pro firmy, které čerstvé absolventy zaměstnají. Pravice počítá se školným.

Nejradikálnější je přitom TOP 09 - placení za studium chce zavést okamžitě. Ostatní pravicové strany jsou opatrnější. Školné sice chtějí, student ho ale bude moct splácet až s diplomem v ruce. Navíc v době, kdy bude pobírat vyšší než průměrnou mzdu. Ale pozor: pokud se bude na škole "flákat" déle něž sedm let, musí školné zaplatit hned.

Další strany si se školným raději nezahrávají. Systém výhodných půjček, daňových slev a stipendií se ovšem objevuje i v jejich programech. Všechny strany současně přiznávají: školám by měl pomoct průmysl. "Vysoké školy se budou muset rozdělit na výzkumné, vzdělávací a profesní. V oblasti aplikovaného výzkumu by měly spolupracovat s firmami, což by mělo přinést prospěch oběma stranám," plánují například lidovci. 

Maturanti

Debaty o státních maturitách sice před volbami utichly, téma se přesto v programech stran objevuje. Přestože zkouškám většina stran fandí a otevřeně se k nim hlásí, jedním dechem společně dodávají: musí se pořádně připravit. Jednotná zkouška dospělosti musí také sloužit jako vstupenka na vysokou školu.

Drtivá většina stran navíc koketuje kromě státních maturit také s myšlenkou na státem garantované učňovské zkoušky. "Podniky si stěžují na nedostatek kvalifikovaných sil. Učební obory navíc nejsou dost propojené s praxí. To chceme změnit. Podpoříme závěrečnou zkoušku po třech letech studia na učebních oborech, která bude garantovaná státem i hospodářskou komoru," mají v programu například lidovci.

Děti na základních školách

Pokud jde o prvních devět let povinné školní docházky, strany jsou v programech stručnější. Všechny se shodují na tom, že by děti měly umět výborně anglicky. Proto se budou politici snažit zavést výuku cizích jazyků už na prvním stupni.

ČTĚTE TAKÉ:  Tisk maturitních testů začne už letos a potrvá měsíce
                         Školy lační po psycholozích. Učitelé děti nezvládají
                         Zakázka na elektroniku do škol zavání střetem zájmů

Sociální demokraté si přejí v deváté třídě jednotné testy. Jejich výsledek by sloužil jako přijímací zkouška na jakýkoliv maturitní obor. Kdo by zkoušky organizoval, o tom strana nemluví. Zelení chtějí napak zkoušky na střední školy zcela zrušit.

Všechny strany cítí potřebu zvýšit prestiž učitelů. Chtějí kantorům přidat. "Platy učitelů by mohly růst stejným tempem jako mezi lety 2002 až 2006, tedy o čtyři až devět procent," říká školský expert sociálních demokratů Jiří Havel.

Podle zelených si kvalitní učitel zaslouží 30 tisíc měsíčně, experti Věcí veřejných slibují mladým pedagogům nástupní plat 25 tisíc korun. Těm stávajícím chtějí přidat pět tisíc. Občanští demokraté pak plánují založit zvláštní fond, ze kterého by školy nízké tabulkové platy mladým kantorům dorovnávaly.

Strany zmiňují i pomoc v boji s šikanou a kyberšikanou. "Zvažujeme možnost zavést status veřejného činitele," říká například lidovecká kandidátka Michaela Šojdrová.

Mateřinky

Oblíbeným tématem politiků před volbami se staly také mateřinky. Rušení školek na sklonku devadesátých let okrájelo místa v mateřinkách na minimum, záhy ale nastal babyboom.

"Budeme proto stimulovat soukromý sektor, aby vytvářel větší počet částečných úvazků. Budeme podporovat slevami na daních budování firemních mateřských školek," plánují proto občanští demokraté. ODS navrhuje také superrychlou mateřskou dovolenou pro rodiče, kteří se chtějí rychle vrátit do práce. Trvala by 18 týdnů a žena by při ní pobírala sto procent předchozího platu. Na další dávky už by ale rodina nárok neměla.

PSALI JSME:  Království za školku! Míst je dost, přesto nestačí
                       Batolata do školek? Za dva roky mají dveře otevřené

Zelení zase navrhují měsíční placené volno pro muže, kterým se narodí dítě. Chtějí, aby vznikala alternativní rodinná centra či aby si mohly matky oficiálně přivydělávat tím, že budou hlídat děti i svým kamarádkám.

Věci veřejné si daly do programu jeden týden placeného volna navíc pro čerstvé otce. Strany lákají voliče i na podporu částečných pracovních úvazků pro rodiče s dětmi.

Komunisté plánují rodičovský příspěvek zvýšit na 14 tisíc měsíčně, socialisté zase prý budou stavět startovací byty pro mladé rodiny do čtyřiceti let a poskytovat výhodné novomanželské půjčky. Až by se párům narodilo první dítě, část dluhu by se jim odpustila.

Foto: ČTK, archiv Týdne