Tři čtvrtiny poslanců chtějí opět do sněmovny

Z pěti tisíc kandidátů vyberou voliči 200 zákonodárců. Ze současné sněmovny si celkem 145 poslanců brousí zuby na uhájení křesla v dolní komoře. Někteří mají obhajobu takřka jistou, jiní se budou o ztrátu vlivu, imunity a řady výhod strachovat.

Letos se ve sněmovně chce udržet 54 občanských a 53 sociálních demokratů, pět lidovců a stejný počet poslanců za TOP 09 a až na Kateřinu Jacques všichni tři zbývající zástupci Strany zelených. Podobně z 26 komunistů znovu nekandiduje jen někdejší vězeňský dozorce Josef Vondruška.

Před čtyřmi lety mandát neobhájila padesátka ze 161 kandidujících poslanců, podobně v roce 2002 opětovného zvolení dosáhlo 117 členů dolní komory.

Ze senátorů o vstup do sněmovny usiluje jediný - předseda strany TOP 09 Karel Schwarzenberg, senátor za Prahu 6 a 17. Protože jeho senátorské funkční období by letos v listopadu skončilo, prezident Václav Klaus nebude muset vypisovat doplňovací volby. Schwarzenbergův nástupce v Senátu bude volen při pravidelné podzimní obměně třetiny horní komory.

K TÉMATU: Plané sliby poslanců, své výhody si neomezili
                    Kvůli sledování telefonů se poslanci obrátí na soud

O zvolení do sněmovny usilují i tři bývalí členové horní komory. Někdejší předseda senátorského klubu SNK Josef Novotný (SNK ED) je lídrem strany Věci veřejné na Vysočině. Horší startovní pozici mají dva dřívější místopředsedové senátorů KDU-ČSL. Nynější prezidentův poradce Josef Kalbáč je volební trojkou lidovců v jižních Čechách, ředitel domova Hortenzie Jaroslav Šula kandiduje z pátého místa v Moravskoslezském kraji.

Do sněmovny by se spolu se členy stran bývalého předsedy vlády a ČSSD Miloše Zemana a republikána Miroslava Sládka rádi vrátili také někteří bývalí poslanci. Kromě sociálního demokrata Michala Krause, který si před čtyřmi lety vzal nucenou pauzu kvůli takzvané kakaové aféře, jsou to třeba vrchní ředitel z ministerstva pro místní rozvoj Jiří Vačkář (KDU-ČSL) a bývalá poslankyně ODS a US-DEU Anna Röschová. Nynější notářka je šestkou plzeňské kandidátky TOP 09.

Menší šance na návrat má vzhledem k průzkumům někdejší občanský demokrat a šéf sněmovního zahraničního výboru Jiří Payne, který je trojkou na plzeňské kandidátce Strany svobodných občanů. Spíš symbolická bude zřejmě také účast herečky a bývalé poslankyně za US-DEU Táni Fischerové, nynější předsedkyně Klíčového hnutí, které kandiduje jen v Praze, nebo Čestmíra Hofhanzla (dříve ODA), který vede Konzervativní stranu na Vysočině.

PSALI JSME: Poslanci nepřišli do práce. Sněmovna nemohla jednat 
                      Jak trestat poslance-absentéry. Vlček se rozhodl

O vstup do sněmovny se pokoušejí také bývalí primátoři - českobudějovický Miroslav Tetter (KDU-ČSL), karlovarský Igor Savič (dříve ČSSD, nyní SPOZ), a liberecký Petr Skokan (dříve ODS), který nyní vede kandidátku strany Věci veřejné.

Z celorepublikově kandidujících stran má podle serveru www.volby.cz nejstarší adepty na poslance uskupení Volte Pravý blok, jejich průměrný věk je přes 51 let. Více než 50 let mají více než tři pětiny jejích kandidátů. Nejnižší věkový průměr pak má Česká pirátská strana, a to 33 let. Vede i žebříček kandidátů do 29 let, takových uchazečů o poslanecké křeslo má přes dvě pětiny. Ve věkové kategorii 30 až 49 let obsadila první příčku ODS, která má v tomto věku přes 62 procent kandidátů.

Průměrný věk kandidátů ODS je 45 let, což je o tři roky méně než u ČSSD. Jen o málo mladší jsou kandidáti KDU-ČSL a TOP 09, jsou v průměru těsně pod hranicí 48 let. Za komunisty kandidují v průměru padesátníci, zatímco u Věcí veřejných, Strany zelených a u SPOZ je průměrný věk kandidátů 43 let. Věkový průměr všech kandidátů je necelých 46 let.

Nejvíce žen, a tím i nejméně mužů na kandidátkách má z celostátně kandidujících stran Suverenita, a to 47 procent. Na opačném pólu je Strana svobodných občanů s 15 procenty kandidátek. Celorepublikovému průměru 27 procent žen na kandidátkách se nejvíce blíží Věci veřejné. Strana zelených má 34 procent kandidátek, komunisti 30 procent, lidovci 28 procent, ČSSD 25 procent, TOP 09 má 24 procent, SPOZ 23 procent a u ODS ženy tvoří jen necelou pětinu všech jejích kandidátů.

Foto: archiv Týdne