Průzkum menšin
Do sněmovny chce 20 Romů a Romek, nejvíc od "sametu"
24.10.2013 13:47
V předčasných volbách do sněmovny kandidují dvě desítky Romů a Romek. Je to nejvíc od roku 1990, kdy se o přízeň voličů ucházelo deset zástupců menšiny. Uvedl to server Romea.cz. Podle Miroslava Brože ze sdružení Konexe by letos také mohlo k volebním urnám dorazit víc romských voličů. Panují ale i obavy z toho, že by se v ghettech mohly hlasy kupovat a falšovat. V Česku žijí také početné skupiny cizinců, a to třeba ze Slovenska, Ukrajiny či Vietnamu. Volit mohou ale jen migranti s českým občanstvím. Volební programy zkoumali i aktivisté, kteří hájí práva homosexuálů.
V Česku žije podle odhadů asi čtvrt milionu Romů. Řada z nich však nemusí mít české občanství, ale třeba slovenské. Zhruba třetina příslušníků menšiny žije v ghettech. Podle aktivistů Romové dřív příliš volit nechodili. "Situace se mění. Dřív bývala volební účast Romů hodně nízká, teď se pod tlakem protiromských pochodů a změn v sociálním systému po škrtech začínají aktivizovat," řekl Brož. Sdružení Konexe má 79 členů, z nich 75 jsou Romové. Mnozí pocházejí právě ze severočeských ghett.
Zástupci sdružení se chystají sledovat letošní volby ve čtyřech lokalitách a natáčet je skrytou kamerou. Obávají se falšování či kupování hlasů. Brož poukázal na to, že už v minulosti se musely volby třeba v Krupce několikrát opakovat.
V Česku fungují dvě romské strany. Romská demokratická strana kandiduje v Libereckém a Středočeském kraji, zástupci Strany rovných příležitostí jsou na kandidátce zelených. Další Romové kandidují za LEV 21 či za ČSSD. Jsou na spodních místech kandidátních listin. Nejvýš se dostal aktivista a pedagog David Tišer, který je v Plzeňském kraji trojka zelených.
Podle šéfky sdružení Romea Jarmily Balážové dosud nejvíc Romů kandidovalo v roce 1990. V řadách Občanského fóra se jich o přízeň voličů ucházelo deset. Balážová míní, že se tak nyní odehrává "jedna z nejpodstatnějších politických událostí, které se bytostně dotýkají Romů". I oni se totiž snaží zapojit a rozhodovat o podmínkách v zemi. "Rom se zdaleka nemusí věnovat jen tématům menšinovým, ale může připravit například zákon, který ovlivní život," uvedla Balážová. Zelení podle ní udělali "dobré gesto v nelehké době", když dali na svých kandidátkách Romům v čase protiromských pochodů prostor.
V Česku žijí i početné skupiny cizinců, ale volit mohou jen ti, kteří mají české občanství. Od roku 2001 do roku 2011 ho podle statistik dostalo 33 021 lidí. Mezi nimi bylo 12 706 Slováků, 4192 Ukrajinců či 568 Vietnamců.
Volební programy zkoumala i Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu (PROUD), která hájí práva sexuálních menšin. Zjišťovala, jak se strany staví k registrovanému partnerství, možnosti umělého oplodnění pro lesby, k adopcím, ke změně pohlaví, k zločinům z nenávisti či k zahrnutí těchto témat do výuky. "Pro politické strany nejsou tyto otázky povětšinou vůbec relevantní a v programech se jimi téměř nezabývají. Naše očekávání byla od počátku střízlivá, ale domnívali jsme se, že alespoň některých témat se dotknou," uvedla platforma PROUD. Podle ní se jen piráti a zelení vyslovili pro zrovnoprávnění partnerství s manželstvím.
Aktivisté se ale ptali také lídrů a lídryň. Lídři ODS z Libereckého a Ústeckého kraje by adopce podpořili, jsou ale proti manželství pro gaye a lesby. K adopcím se kloní i liberecký lídr TOP 09, u sňatků neví. Naopak ústecký lídr lidovců by byl proti osvojování dětí, ale svatby homosexuálů by mu nevadily. Proti manželství i adopcím je šéf KDU-ČSL a její královéhradecký lídr Pavel Bělobrádek. Podporu naopak mají u zelených a u hnutí ANO. Ústecký lídr zemanovců u adopcí neví a je proti sňatkům. Naopak lídryně zemanovců z Vysočiny váhá u svateb, adopce by podpořila. Ostatní platformě PROUD neodpověděli.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.