Vsetín vystěhuje z městských bytů další dva dlužníky. Radní jim vypověděli smlouvy, jelikož městu dlouhodobě neplatili. Vsetínská radnice už od dob Jiřího Čunka sází na tvrdý postup proti dlužníkům.
Dlužníci, kteří teď přijdou o bydlení, nezaplatili ani přes opakované výzvy nájemné za devět a šest měsíců. Městu tak dluží téměř 40 tisíc korun. Radní proto využili novely občanského zákoníku a vypověděli jim smlouvy.
"Podle této úpravy nemá nájemník právo na náhradní bydlení, ale pouze na přístřeší, tedy prostor pro uskladnění svých věcí do doby, než si opatří řádné ubytování," uvedl právník radnice Robert Rafaj. Přeloženo: neplatiči skončí na ulici.
Oficiálně tento postup využívá vsetínská radnice jen v krajním případě. Úředníci jej uplatňují od roku 2006, kdy začala novela začala platit. Loni město takto vypovědělo ze svých bytů 20 dlužníků.
Kromě toho radnice v boji proti neplatičům využívá i dalších prostředků. "Jedná se především o exekuce nebo zabavení majetku," dodal Rafaj.
Razantní přístup se Vsetínu vyplácí. Hrozba okamžité výpovědi prý napravila i chronické neplatiče. "Například v průběhu loňského roku se nám podařilo vymoci více než čtyři miliony korun, tedy zhruba polovinu celkového dluhu," řekla Alena Šuláková, která má na starosti vymáhání městských pohledávek.
Největší případ hromadného vystěhovávání odstartoval říjnu 2006 tehdejší starosta Vsetína Jiří Čunek. Z centra města bylo vystěhováno dvaačtyřicet převážně romských rodin. Některé byly odsunuty do kontejnerových domů na vsetínské periferii, další dokonce do polorozpadlých domů v malých vesnicích na Jesenicku a Prostějovsku, tedy mimo hranice kraje. Šest z vystěhovaných rodin přitom tehdy řádně platilo nájem.
Kontroverzní stěhování sice vyvolalo odpor ochránců lidských práv, dnešnímu šéfovi lidovců ale v kraji zvýšilo popularitu. K razantnímu zásahu proti převážně romským neplatičům sáhl Čunek v předvečer senátních voleb. Ty byly pro Čunka úspěšné, křeslo senátora získal.
Ilustrační foto: ČTK
