Neexistuje zákonný nástroj, který by donutil myslivce snižovat počty zvěře a udržitelně s ní hospodařit. Na mnoha místech jsou její stavy tak vysoké, že představují skutečný problém. Uvedl to ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v odpovědi na písemnou interpelaci opoziční poslankyně hnutí ANO Věry Adámkové. Poslankyně se na něj obrátila kvůli novele zákona o myslivosti, která přináší především povinnou minimální výši lovu. Podle poslankyně je předkládaná novela nepotřebná, ministr ji naopak hájí. Vláda už ji předložila poslancům.
Poslankyně, která je členkou sněmovního podvýboru pro myslivost, uvádí, že novela je zpracována proti názoru mnoha tisíců občanů, kteří se o zvěř starají. Navrhované změny jsou podle ní pouze kosmetickou úpravou a proces přípravy novely je podle ní veden netransparentně. "Podejte vysvětlení záměru a jeho dopad na českou přírodu, životní prostředí a dodržování všech zákonných a podzákonných norem," vyzvala ministra.
Ministr Výborný poukázal například na to, že škody způsobené zvěří představují ročně miliardy korun. "Novela se může zdát opravdu zbytečnou i v případě, že vám nevadí neprůkazný systém mysliveckého hospodaření, kdy k plnění plánu lovu stačí obyčejná tužka," podotýká. Uvádí také, že některá práva zúčastněných stran jsou nevymahatelná nebo diskriminačně nastavená.
Poslankyni ve své odpovědi ujišťuje, že novelu mysliveckého zákona připravovalo ministerstvo ve spolupráci s odborníky, lesníky, zemědělci i ochránci přírody a v pracovních skupinách měla své zastoupení i Českomoravská myslivecká jednota. Jednota podle něj řadu návrhů podpořila.
K nově zaváděné povinné minimální výši lovu ministr uvádí, že dosavadní vykazování ulovené zvěře nebylo průkazné. "Zjednodušeně lze říci, že pouhá tužka stačila uživatelům honiteb k tomu, aby stav zvěře udržovali v mezích normovaných stavů," tvrdí. Novela přichází i se vznikem nového informačního systému evidence myslivosti. Fungovat bude v elektronické podobě a podle ministra už nebude nutné vést papírové výkazy.
Systém podle něj také přinese úspory. Na jeho zprovoznění předpokládá náklady 22 milionů korun a přibližně šest milionů korun ročně má stát jeho provoz. Dalších 15 milionů korun ročně jako náklad předpokládá na monitoring škod způsobených zvěří v rámci Národní inventarizace lesů. "Tyto náklady jsou nicméně jen pouhým zlomkem z úspor, které občanům i státu přinese zodpovědné hospodaření se zvěří v naší krajině," dodal ministr Výborný.
Novelu zákona o myslivosti vláda předložila poslancům 13. června. Poslanci se jí před letními prázdninami nestihli zabývat. Řada na její první čtení může přijít na některé z podzimních schůzí. Debata se zřejmě povede i o zákazu norování. Například podle předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) při něm trpí nejen lišky, ale mnohdy přicházejí k újmě i psi.
