Rozhovor pro TÝDEN
Vymíráme. Nahradí nás uprchlíci nebo roboti

Pozvolná migrace je skvělá, mezi nejbohatší státy vytáhla třeba Švýcarsko. Se šokovým stěhováním národů se ale Evropa vyrovnat nedokáže, říká pro TÝDEN ekonom Aleš Michl. 

Čistě z ekonomického pohledu: máme migranty vítat, nebo jim stavět ploty? Hrozí to, co zaznívá v internetových diskusích, že budou Čechům brát práci?

Na toto téma existuje několik studií. A jak už to v ekonomii bývá, mají celkem rozdílné výsledky. Můžete se na to dívat ze dvou pohledů. Jaký má migrace vliv na růst hrubého domácího produktu a jaký na státní rozpočet.

Studie ve Spojených státech se spíše shodují, že co se týče příspěvku k HDP, migrace k růstu přispívá. OECD to tak vyšlo i pro Evropu.

Horší je to s dopady na rozpočty v krátkém období. V Evropě mohu odkázat na ekonoma profesora Hanse Wernera Sinna z Ifo Institutu, podle kterého v Německu vychází migrace z pohledu nákladů na rozpočet spíše mírně negativně. Sinn spočítal, že rozdíl mezi navíc vybranými daněmi a vyplacenými dávkami je minus 1800 euro na jednoho migranta ročně. Tedy Německo na něho vydá víc, než kolik zemi přinese.

Postavili by Němci svůj ekonomický zázrak, kdyby neměli levnou pracovní sílu z Turecka?

Němci by měli kvalitní výrobky i bez Turků. Ale potřebují z ciziny lidi, kteří jim dělají takzvaný back office, tedy služby za tím vším. A bez migrantů by také zřejmě nevyhráli poslední mistrovství světa ve fotbale. V jejich národním týmu hraje Özil, který je napůl Turek, Klose napůl Polák, Khedira napůl Tunisan a Boateng napůl Ghaňan.

Když se podíváte na Švýcary, teď nemyslím jen fotbalový tým, tak tam šedesát procent populace má alespoň jednoho rodiče imigranta.

Zpět k internetovým diskusím: jsou v Česku profese, které se mají bát o práci kvůli uprchlíkům?

V rostoucí ekonomice bude pravidelná migrace brát práci jen flákačům. V recesi může vzít práci komukoli. A nejdřív přijdou na řadu profese jako uklízečky, zedníci, opravy všeho druhu.

Obecně platí, že čím starší člověk přijde, tím jsou dopady na státní rozpočet negativnější. Naopak u mladých uprchlíků může být dopad na rozpočet pozitivní, pokud chtějí pracovat. Na začátku vás zkrátka stojí nějaké dávky, ale pak začnou zase platit daně, když se uchytí.

Důležité je ale rozlišit pravidelnou migraci a nárazovou, nebo ne?

Rozhodně. Na tu pravidelnou je Evropa zvyklá. Problém je v tom, že teď jde o stěhování národů v milionech. A to je pro Evropu velká neznámá. Nikdo to nečekal. A ještě se to násobí tím, že země především na jihu kontinentu jsou v recesi. Takže trh práce není schopen přistěhovalce pobrat. Brusel je totálně impotentní.

* Dá se spočítat ekonomický vliv migrantů na české hospodářství a státní rozpočet?

* Dokáže jako ekonom rozlišit ekonomického migranta od toho, který opravdu potřebuje azyl?

* Není vlastně úplně přirozené, že lidé jdou ze zemí, kde se daří hůře, do států, kde se žije lépe?

* A proč Evropu nakonec budou muset podle Aleše Michla zachraňovat roboti nebo migranti?

Celý rozhovor s Alešem Michlem čtěte v aktuálním vydání časopisu TÝDEN, které vyšlo v pondělí 7. září.