Z brněnské dálnice D1 bude chytrá autostráda

České dálnice se řadí k nejméně bezpečným autostrádám Evropy. Odborníci proto vyrukovali s plánem, jak hlavní tahy ochránit od hrůzných karambolů. Tuzemské vozovky osadí nejmodernější technikou. Ta řidičům poradí, jak se vyhnout zácpě či nevletět do hromadné havárie. Jako první získá "chytrý kabát" dálnice D1 z Prahy do Brna. Po nehodě z minulého týdne je už zase průjezdná.

Dálnice D1 je po úterní hromadné nehodě na 77. kilometru v obou směrech průjezdná dvěma jízdními pruhy. Havárie, při níž dva řidiči zahynuli a další dva byli zraněni. Po devíti hodinách ji záchranáři částečně zprůjezdnili; ve směru na Brno se oba jízdní pruhy pro řidiče otevřely po 18 hodinách. Na Prahu začala doprava pulsovat ve dvou pruzích po 20 hodinách.

Podle mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martiny Vápeníkové je rychlost v úseku omezená na 80 kilometrů v hodině kvůli ošetření vozovky po nehodě.

Míříte z Prahy do Brna. Je podzim, počasí řidičům na Vysočině nepřeje. Na 96. kilometru dojde k nehodě. Dálnici kolabuje a na místo vyražejí hasiči. Právě v tom okamžiku se o nebezpečné situaci dozvídá i centrální velín dálnice v Ostravě.

A jen o pár vteřin později se na displeji vaší satelitní navigace rozbliká varovné hlášení. Nemusíte údaj o nebezpečném kilometru lovit z dopravního zpravodajství rádií, vidíte jej přímo před sebou. V klidu vyhodíte blinkr, sjedete na humpoleckém exitu a nebezpečnému místu se bez problémů vyhnete.

Konec kolon?

Takto má už v druhém pololetí letošního roku fungovat nový systém, který se buduje kolem nejstarší a nejnebezpečnější dálnice v Česku: brněnské D1.

"Telematika na dálnici slouží k tomu, aby každý dojel do cíle s maximálním osobním prospěchem. Tedy aby se nezdržel, měl přiměřené náklady a cesta proběhla v plynulosti a klidu," maluje si hlavní koordinátor ostravského velína Jaroslav Zvára.

Může to znamenat konec kolon, řetězových havárií a nehod s katastrofálními následky, slibují dopravní experti, kteří mají vylepšení dálnic na starosti.

Moderní technika podle nich umožní, aby řidiči dostávali aktuální data o průjezdnosti silnic i prostřednictvím GPS navigací, které používá čím dál víc řidičů.

Jako první se moderní technika začne využívat na dálnici D1 z Prahy do Brna. Právě ta má dlouhodobě nejhorší bilanci. Devět z deseti mrtvých, kteří letos za první pololetí přišli o život na českých autostrádách, zahynulo právě při průjezdu "dé jedničkou". A nelichotivou bilanci ještě umocnila včerejší nehoda, která si vyžádala dvě oběti.

VÍCE ČTĚTE: Nehoda kamionů blokuje na 77. kilometru brněnskou dálnici

V živé paměti zůstává rovněž letošní březen, kdy dálnici ochromila hromadná havárie několika desítek aut. Při kolizi naštěstí nikdo nepřišel o život, těžce zraněni byli tři lidé. Celková škoda karambolu se však vyšplhala ke třem desítkám milionů korun.

Nastupuje technika

Něco podobného by se v budoucnu již opakovat nemělo. Od minulého týdne totiž v Ostravě funguje takzvaný centrální velín, jenž rozděluje údaje z Jednotného systému dopravních informací (JSDI).

VÍCE ČTĚTE: Nehodu na D1 zavinila rychlost, škoda je 28 milionů

"Řidiči tak mohou získat přehled o dopravní situaci ve vybraném regionu. Dozvědí se o nehodách, uzavírkách, kolonách či o aktuálním počasí a stavu vozovky," vyjmenovává Zvára. Data budou dostupná i přes internetové stránky rsd.cz, které Ředitelství silnic a dálnic zprovozní zhruba do dvou týdnů.

České dálnice dlouhodobě platí za jedny z nejméně bezpečných v celé Evropě. Dokazují to statistiky mrtvých v závislosti na počet ujetých vozokilometrů (viz Tabulka).

Rizikovost evropských autostrád
země	usmrceno lidí na bilion vozokilometrů
Maďarsko	8,8
Španělsko	6,9
Itálie	5,6
Česko	5,5
Belgie	4,8
Rakousko	4,2
Francie	2,4
Velká Británie	1,9
Dánsko	1,5
Švýcarsko	1,4
Zdroj: IRTAD, údaje za rok 2006

"A to si ještě musíme uvědomit, že to jsou výsledky z roku 2006, který byl pro nás historicky nejpříznivější. Děsím se, jak budou vypadat údaje za minulý rok," prorokuje Josef Tesařík z policejního prezidia.

Negativní bilance se má nyní změnit. Už dnes lemuje kraje dálnice D1 několik desítek meteorologických stanic a 32 dohledových kamer (z toho 10 přenosných).

Do příštího roku jich má přibýt dalších šestnáct, v konečné fázi bude kamer po celé délce autostrády devadesát. "I nadále ovšem platí, že kamery budou využívány striktně pro účely plynulosti provozu. Nikoliv pro dohled nad řidiči," ujišťoval opakovaně mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.

TAKÉ ČTĚTE: Kdo zachrání dálnici D1 před zkázou?

Odhalit začínající kolonu pomáhají pracovníkům JSDI zase takzvané indukční smyčky či detektory na mýtných branách. Kromě toho proudí do velína informace ze všech možných stran: od policie, hasičů, zdravotníků, ale i správců komunikací či meteorologů.

"Řidič si tak může sám rozhodnout, kudy a kam vyrazí, aby se vyhnul nepříjemnostem," dodává Zvára.

K tomu, aby vše fungovalo, podle něj stačí "maličkost". "Jen sama technika nepomůže. Musí být ještě vůle ze strany řidičů řídit se jejími pokyny," má jasno Zvára.

Foto: ČTK, ilustrace JSDI