Nic takového tu nejspíše ještě nebylo: dvě desítky pražských záchranářů skončily v izolaci, takže pomoci musí armáda. Zemí se šíří spalničky. Rodičů, kteří odmítají nechat očkovat své děti, i tak stále přibývá.
Když pražská nemocnice Motol předminulý týden oznámila, že kvůli spalničkám u jednoho svého zaměstnance a následné karanténě dalších lidí musí dočasně uzavřít lůžkovou část urgentního příjmu dospělých, byl to jen začátek. Minulý týden následovala pražská záchranná služba, kde kvůli kontaktu s nemocným se spalničkami muselo do izolace na dvě desítky záchranářů.
Připravena je proto armáda, potřebné školení absolvovalo deset vojáků - příslušníků polní nemocnice, kteří v případě potřeby posílí počet výjezdních jednotek. Nově se spalničky objevily rovněž ve středních Čechách, na konci minulého týdne lékaři hlásili 20 případů. A také tamní záchranná služba už hovořila o karanténě pro některé své zaměstnance. V Česku je podle posledních informací okolo stovky zjištěných případů spalniček, přičemž nejhorší situace je v Praze, kde onemocnělo 70 lidí. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) hovoří o epidemii.
"Pojem epidemie znamená výskyt přesahující obvyklé hodnoty na daném místě a v daném čase. V roce 2008 byly v České republice jen dva případy spalniček, následující rok pět a v roce 2010 dokonce žádný," vysvětluje docent Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity a rovněž předseda Koalice pro podporu očkování. "Spalničky jsou vysoce infekční nákaza, jeden nemocný může nakazit dvanáct až dvacet osob ve svém okolí a podobným tempem se to může rychle šířit dál. Rozsáhlou epidemii je obtížné dostat pod kontrolu, proto není na co čekat," varuje Maďar.
Ostatně spalničky letos trápí i další evropské země. Podle Světové zdravotnické organizace jen ve Francii zaznamenali do března už 745 případů; za celý loňský rok se s tímto onemocněním léčilo 520 pacientů, a předloni dokonce jen devětasedmdesát. Podle ministerstva zdravotnictví je hlavní příčinou aktuálního šíření choroby nízký počet očkovaných, ačkoli tuto prevenci nařizuje zákon. Ještě před zavedením povinné vakcinace v roce 1969 onemocněly v Československu spalničkami až desítky tisíc lidí ročně, a v některých letech na ně až stovky pacientů umřely. Poté se podařilo nemoc téměř zlikvidovat, v minulých letech se objevovaly jen jednotlivé případy. Ale loni v Moravskoslezském kraji vypukla největší epidemie za posledních dvacet let - onemocněla více než stovka dětí i dospělých.
Aby se spalničky nešířily, mělo by vakcínu dostat aspoň 95 procent obyvatel. Skutečnost? "Nyní je očkováno kolem devadesáti procent české populace," říká náměstek ministra Roman Prymula.
Rastislav Maďar z ostravského epidemiologického ústavu varuje, že situace může být ještě horší.
