Za podezřelé ovládnutí Mostecké uhelné padly tresty ve Švýcarsku i v ČR

Rozhodnutí vlády Miloše Zemana, která 29. července 1999 prodala 46,29 procenta akcií Mostecké uhelné společnosti (MUS) ve Švýcarsku registrované společnosti Investenergy za 650 miliónů korun, dodnes vzbuzuje otázky. Pochybnosti panují nejen kolem příliš nízké ceny, ale také kolem dalších okolností obchodu. Dlouho se také například jen spekulovalo o tom, kdo ovládal Appian Group, mateřskou firmu Investenergy, a odkud se vzaly peníze na koupi dolů.

Podle médií stáli od počátku za investiční skupinou manažeři dolů Antonín (nyní Antonio) Koláček, Jiří Diviš, Petr Kraus, Oldřich Klimecký a Marek Čmejla, kteří pro obchod využili fondy vytvořené podnikem na rekultivaci po těžbě. Appian začal skupovat akcie MUS už v roce 1997 a ještě před rozhodnutím kabinetu ovládl většinu firmy. Začátkem století prověřovala privatizaci MUS česká policie, která zkoumala i to, jestli firma nebyla ovládnuta za peníze určené na budoucí rekultivace. V létě 2008 byl ale případ odložen.

Nový impulz do vyšetřování přinesl zájem švýcarských úřadů, které se na prodej MUS zaměřily v roce 2005. V roce 2010 byli kvůli kauze vyslechnuti i Zeman a ministři jeho vlády. Pozdější český prezident tehdy řekl, že o vyvedení peněz na získání akcií MUS přímo z firmy nevěděl. V říjnu 2011 švýcarská prokuratura obžalovala z praní špinavých peněz a dalších machinací sedm lidí, včetně někdejších nejvyšších šéfů těžební firmy, kterou mezi roky 2006 a 2010 ovládl miliardář Pavel Tykač.

V říjnu 2013 soud ve Švýcarsku uznal šestici manažerů vinnými a uložil jim nepodmíněné tresty, rozhodl i o zabavení peněz (vyšetřovatelé na jejich švýcarských kontech zadrželi v přepočtu přes 13 miliard korun). Za podvodné ovládnutí MUS potrestal švýcarský soud Jiřího Diviše, Marka Čmejlu, Antonia Koláčka, Petra Krause, Oldřicha Klimeckého a Belgičana Jacquese de Grooteho. De Groote jako jediný dostal pouze peněžitý trest, ostatní byli odsouzeni k odnětí svobody.

Švýcarský nejvyšší soud v prosinci 2017 odmítl odvolání pěti odsouzených, u některých ale nařídil nižšímu soudu, aby přezkoumal tresty. Ty v roce 2018 prvostupňový soud mírně snížil. Odvolací soud také otevřel českému státu cestu k uplatnění nároku na náhradu škody. Koláčkovi s Krausem odvolací soud zamítl žádosti o zkrácení trestu, a verdikt se tak pro ně stal pravomocným. Koláček ale do švýcarského vězení odmítl nastoupit s tím, že se chce účastnit soudního líčení, které se ve stejné kauze koná v ČR.

Kraus za mříže zamířil v květnu 2019 poté, co ho švýcarská policie zadržela na ženevském letišti. Od poloviny září 2020 je Kraus již na svobodě a zpět v Česku. Kraus podal k Ústavnímu soudu stížnost proti uznání švýcarského rozsudku českými soudy. ÚS předloni v srpnu rozhodnutí o uznání švýcarského rozsudku zrušil, a to kvůli porušení práva na soudní ochranu. Česká justice se dostatečně nevypořádala s tvrzením o možném porušení práva na tlumočení a překlad v soudním řízení ve Švýcarsku. Případ se tak vrátil zpět k Městskému soudu v Praze.

Po Krausovi se druhým manažerem, který nastoupil do švýcarského vězení, stal v roce 2021 Klimecký. V prosinci 2021 napsaly Hospodářské noviny, že odvolací soud v Bellinzoně podle deníku snížil tehdy jednaosmdesátiletému bývalému řediteli dolů trest z 36 na 18 měsíců vězení.

Předloni v létě švýcarská justice změnila původní nepodmíněné tresty vězení na dvouletou podmínku pro Čmejlu a dvacetiměsíční podmínku pro Diviše. Součástí verdiktu je rovněž propadnutí takzvané náhradní hodnoty ve prospěch Švýcarské federace.

Loni v listopadu pražský městský soud uznal švýcarský rozsudek, který uložil miliardářům Čmejlovi a Divišovi propadnutí části majetku ve prospěch Švýcarska. U Čmejly zahrnuje verdikt zhruba 5,2 miliardy korun, u Diviše přibližně 915 milionů korun. Čmejla ani Diviš nesouhlasí s českým uznáním švýcarského rozsudku a proti rozhodnutí pražského městského soudu se oba odvolali.

Případ řeší také česká justice, obžalobu podalo státní zastupitelství v dubnu 2017 k Městskému soudu v Praze. Žalobci tvrdí, že manažeři podvodně uvedli vládu v omyl, když vzbudili zdání, že státní podíl kupuje místo nich prostřednictvím firmy Investenergy americký investor Appian Group. Podle obžaloby někdejší manažeři MUS podvedli Českou republiku, když při nákupu státního menšinového podílu ve firmě záměrně zatajili, že nejpozději od května 1998 vlastnili nebo měli kontrolu nad většinou akcií firmy. Investenergy navíc za státní podíl podle obžaloby zaplatila penězi, které obžalovaní vyvedli z MUS. České republice podle státního zástupce způsobili škodu nejméně 3,2 miliardy korun.

V tuzemsku bylo původně obviněno osm lidí. Vedle manažera Luboše Měkoty, který v březnu 2013 zemřel, čelil stíhání také bývalý lobbista a obchodník se zbraněmi Pavel Musela. Kvůli jeho zhoršenému zdravotnímu stavu ale v květnu 2016 žalobce stíhání přerušil. Kromě pětice manažerů dolů poslal žalobce před soud i někdejšího náměstka ministra průmyslu a obchodu Roberta Sýkoru. Viní ho z přijetí třímilionového úplatku za to, aby zařídil bezproblémovou privatizaci zbytkového podílu dolů za zlomek jejich skutečné hodnoty. V tom dalším je podle soudkyně obžaloba víceméně kopií té, kterou již projednali Švýcaři.

První jednání se uskutečnilo na podzim 2018. U soudu již například vypovídal jako svědek Miloš Zeman, který prodej státního podílu v MUS, schválený jeho vládou, před soudem v červnu 2021 hájil. MUS podle něj nebyla strategickou společností a vláda byla ráda, že se menšinového podílu zbaví. Naopak bývalý předseda Fondu národního majetku (FNM) Roman Češka již v únoru 2019 označil převzetí MUS jejím managementem za "faul na stát" a uvedl, že se odehrálo za podpory ČSSD.

V roce 2020 pražský soud pravomocně zastavil trestní stíhání Krause, což soudkyně odůvodnila tím, že již nastoupil ve Švýcarsku trest za prakticky totožný skutek, který projednává ona. Loni v únoru soud pravomocně zastavil stíhání Čmejly a Diviše, a to rovněž proto, že trest dostali už ve švýcarské větvi kauzy. Soudní řízení tedy pokračuje jen se třemi zbylými obžalovanými - Koláčkem, Klimeckým a Sýkorou.

Soud loni v červnu uložil Koláčkovi 7,5 roku vězení a propadnutí několika set milionů korun z bankovních účtů. Klimeckého potrestal šesti lety vězení a propadnutím peněz zajištěných policií. Oba muži také dostali pětiletý zákaz působení ve vedení firem. Podle nepravomocného verdiktu způsobili manažeři MUS v roce 1999 České republice podvodem škodu ve výši nejméně 2,37 miliardy korun, kterou mají společně uhradit. Obžalovaní se proti verdiktu obratem odvolali. Za přijetí úplatku v souvislosti s přípravou podkladů pro rozhodnutí vlády o prodeji podílu v MUS soud uložil tříleté vězení, peněžitý trest 4,5 milionu korun a zákaz činnosti i Sýkorovi.

Koláček a Klimecký stále čekají na písemné odůvodnění nepravomocného rozsudku. Koláček letos v květnu upozornil na to, že pražský městský soud lhůtu k vypracování verdiktu nově prodloužil do konce letošního října.