Rozpočet
Za priority označil Babiš zrušení superhrubé mzdy, investice a zvýšení důchodů

Za priority rozpočtu na příští rok, o kterém v úterý bude jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO), označil premiér Andrej Babiš (ANO) zrušení superhrubé mzdy, zvýšení důchodů a investice. Chce navýšit rozpočty na výstavbu dopravní infrastruktury a sportu. Novinářům řekl, že na ministerstvo financí, kde bude se Schillerovou jednat, proto v úterý byli pozvání i vicepremiér a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) a předseda Národní sportovní agentury Milan Hnilička.

Maximální výška deficitu pro příští rok je podle Babiše dána rozpočtovými pravidly. Vláda podle něj bude hledat cestu, jak stát zásadně nezadlužit. Při příchodu na ministerstvo financí hájil i letošní hospodaření s rekordním schodkem 500 miliard korun. "Dluh letos nebude vyšší, než byl, když jsem v lednu 2014 přišel do této budovy," uvedl s odkazem na svoje působení v křesle ministra financí.

Vládní koalice prosadila na jaře ve Sněmovně kvůli pandemii koronaviru a navyšování schodku státního rozpočtu novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti, která obsahuje sedmiletý plán konsolidace strukturálního deficitu tak, aby byl v roce 2028 na úrovni před pandemií. Podle normy je pro příští rok možné zvýšit strukturální deficit na čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Je to deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu.

Plán vlády pak počítá v souladu s pravidly EU s jeho postupným snižování každoročně o 0,5 procentního bodu. V roce 2027 by tak měl strukturální deficit klesnout na jedno procento HDP a v roce 2028 na 0,75 procenta HDP, tedy na úroveň před současnou situací. Předloni bylo strukturální saldo v přebytku 0,4 procenta HDP.

Rozpočet na příští rok bude poznamenán dopady šíření koronaviru. MF zatím nesdělilo výši schodku, s kterým v rozpočtu na příští rok počítá. Schillerová už dříve uvedla, že příjmy a výdaje rozpočtu sestaví na základě makroekonomické prognózy, kterou úřad vypracuje na počátku září. Už dříve uvedla, že mimo jiné chystá plán úspor, ale ty odhaduje v řádech jednotek miliard, nikoli desítek.

Zrušení superhrubé mzdy je tématem číslo jedna

"Jsme rozpočtově odpovědní. Našetřili jsme, teď máme pocit, že ekonomiku musíme podpořit, držet zaměstnanost, dát lidem přímo peníze, aby to uviděli na výplatní pásce," uvedl. Zrušení superhrubé mzdy je podle něj tématem číslo jedna. Vláda podle něj určitě splní závazek 19procentní daně z příjmů, připustil, že hovořil i o snížení na 15 procent. "Znovu opakuji, že bych si přál, aby to bylo 15 procent, protože kdybychom měli těch 19, tam by došlo k navýšení daně u živnostníků. My ale daně navyšovat nechceme, proto se přikláním k těm 15 procentům," uvedl.

Proti snížení daně na 15 procent jsou kvůli vysokému výpadku státních příjmů i komunisté, kteří vládu dlouhodobě podporují. "Já nevím, jestli je to 90 miliard, musí se to spočítat, my jsme s paní ministryní mluvili o sumě 73 miliard," uvedl.

V případě investic plánuje premiér navýšit rozpočty na výstavbu železnic a dálnic. Rozpočet sportu by měl stoupnout na 11,8 miliardy korun. S Hniličkou chce v úterý jednat o způsobu kofinancování velkých sportovních stadionů, představuje si třetinový podíl státu, krajů a obcí.

Premiér zopakoval, že plánuje i zvýšení důchodů, nechtěl ale předjímat, zda o zákonem danou valorizaci, nebo víc. "Důchody jsou stále nízké, je třeba vymyslet, jak navyšovat," uvedl. Úterní jednání vnímá jako konzultace, od nichž se nedají "čekat velké závěry". Jak bude stát zacházet s platy zaměstnanců ve veřejné sféře, nechtěl předjímat. Vláda v tomto případě bude čekat na makroekonomickou prognózu, která bude hotova počátkem září.

Podle schváleného zákona o předložení státního rozpočtu na příští rok letos vláda může poslat zákon o státním rozpočtu na příští rok Sněmovně až do konce října, běžný termín je konec září. Sněmovna by o něm měla jednat v listopadu.