Za špatné zacházení s pacientem budou tresty

Ministerstvo zdravotnictví chystá nový zákon o zdravotních službách, který by měl výrazně změnit postavení pacientů a posílit jejich práva. Pokud tedy například nemocnice nebude respektovat důstojnost pacienta, bude moci být potrestána - třeba pokutou. Ministerstvo také piluje svou představu o budoucích univerzitních nemocnicích.

K TÉMATU: Teror v léčebnách? Obrana neexistuje
Privatizaci zdravotnictví nepřipravujeme, říká náměstek

„Zdravotní péči upravuje zákon o zdraví lidu z roku 1966, který byl nesčetněkrát novelizován, takže ztrácí souvislosti," vysvětluje náměstkyně Markéta Hellerová, proč ministerstvo zdravotnictví chystá novou legislativu. Kromě zákona o zdravotní péči budou novelizované i předpisy, týkající se vzdělání lékařů a zdravotníků.

Akutní problémy i obecný princip

Zákon o zdravotních službách by měl vyřešit celou řadu věcí, které trápí pacienty i lékaře: například povinnost lékařů, aby zveřejňovali ordinační hodiny a aby v čase nepřítomnosti zpřístupnili zdravotnickou dokumentaci nebo povinnost zdravotnických zařízení informovat o podaných stížnostech a o tom, jak byly vyřízeny. „Pokud zařízení nebude dodržovat práva pacientů, budou mu moci být uloženy sankce, a v krajním případě může přijít o oprávnění," vysvětluje Hellerová výhody zakotvení práv pacientů přímo do zákona.

Lidé také budou mít k dispozici registr zdravotníků, takže by se nemělo stávat, že je bude ošetřovat někdo, kdo si kvalifikaci vymyslí. „Takový registr zatím mají stomatologové, my bychom ho rádi měli i pro ostatní lékaře a zdravotníky," vysvětluje ministr Tomáš Julínek.

Zdravotníkům zase pomůže, že člověk s dostatečnou kvalifikací bude moci „zdědit" lékařskou praxi (nejspíš včetně smluv s pojišťovnou) nebo že ohledávání zemřelých budou provádět specialisté a bude placeno ze státních peněz. „Budou také přesně stanovené podmínky, které bude třeba splnit, aby zařízení dostalo oprávnění k poskytování zdravotních služeb," zdůrazňuje Markéta Hellerová, podle níž v současnosti jednotná kritéria neexistují. „Bude potom na zdravotních pojišťovnách, zda a jakou péči s nimi sjednají," dodává.

Podle Hellerové je zákon o zdravotních službách ve fázi rozpracovaného věcného záměru a v současnosti prochází vnějším připomínkovým řízením.

Kolik bude univerzitních nemocnic? Nevíme

Další novinky chystá ministerstvo pro oblast vzdělávání zdravotníků. Ministerstvo chce například přispívat na jejich vzdělávání po skončení studia. „Když dnes budoucí praktik skončí školu, musí studovat dalších pět let a ještě platit zdravotnickému zařízení, které ho vzdělává," popisuje současnou realitu Hellerová. Podle ní by měl stát na toto specializované vzdělávání přispívat. „Výší příspěvku budeme moci lékaře motivovat k tomu, aby se zaměřovali na obory, kde je specialistů nedostatek," dodává.

O tom, v jakých oborech bude zdravotnický personál chybět, by měl být lepší přehled díky analýze, kterou ministerstvo chystá s výhledem na 5, 10 a 15 let. „Díky ní budeme moci předcházet problémům, které nyní řešíme až ve chvíli, kdy nastanou," říká ministr Julínek.

Nová legislativa dále změní systém vzdělávacích akreditací, promění aprobační zkoušky a rozšíří kompetence nelékařů. „Například záchranáři dnes mají vzdělání a často i zkušenosti nutné k tomu, aby prováděli některé úkony, přesto k nim ale potřebují pokyn lékaře," popisuje náměstkyně Hellerová.

Velké změny čekají i fakultní nemocnice, které by chtěl ministr Julínek z větší části proměnit na univerzitní: mělo by se jednat o centra specializované péče, vzdělávání a vědy. „Dnes se v těchto nemocnicích střetávají dva způsoby odměňování, hospodaření i řízení," vysvětluje Julínkův náměstek Marek Šnajdr, proč je tato změna žádoucí. Dnes je totiž běžné třeba to, že lékař s vyšším úvazkem v nemocnici má víc peněz než ten, kterého platí z větší části fakulta.

Univerzitní nemocnice by měly formu akciových společností, v nichž by měl podíl stát a vysoká škola. „O tom, kterých nemocnic by se to mělo týkat, zatím jednáme," říká Julínkův náměstek Marek Šnajdr. „Případný zisk, který by tyto nemocnice generovaly, by ale musely povinně investovat zpět do svého provozu," zdůrazňuje ministr Julínek.

V současnosti je v Česku 11 fakultních nemocnic, lékařských fakult je ale jen sedm („svou" fakultu nemají například Bulovka, Thomayerova nemocnice a nemocnice v Ostravě-Porubě). Celkem je v nich 17 500 lůžek. „Nemocnice, které by se nepřeměnily na univerzitní, by i nadále mohlo řídit ministerstvo, stejně jako řídí například nemocnici Na Homolce," nastiňuje plány pro nejbližší období náměstek Šnajdr.

Ilustrační foto: archiv, Karel Šanda