Kritika odborů
Zákoník práce diskriminuje mladé, budou první na odpis

Výše odstupného v závislosti na délce odpracovaných let, kterou zavádí novela zákoníku práce, bude diskriminovat mladé zaměstnance. Zaměstnavatelé budou šetřit a propustí raději je než lidi, kterým by museli vyplatit více. V rozhovoru to řekl vedoucí právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek.

Vláda, která tímto krokem chtěla firmám usnadnit uzavírání pracovních poměrů na dobu neurčitou, měla podle Samka raději volit jinou cestu; inspiraci mohla hledat například v Rakousku.

Vládní novelu zákoníku práce zatím v prvním čtení i přes nesouhlas opozice podpořila Poslanecká sněmovna. Člověk, který odpracuje v podniku méně než rok, podle ní při propuštění bude mít nárok maximálně na jeden průměrný měsíční plat namísto současných tří. Pokud bude ve firmě od jednoho roku do dvou let, náležet mu budou dva platy. Když odpracuje více než dva roky, dosáhne jeho odstupné výše tří průměrných výdělků jako dosud. Tento systém podle Samka navádí zaměstnavatele k diskriminačnímu jednání, protože se budou rozhodovat podle délky trvání pracovního poměru. "Prvními oběťmi propouštění se stanou mladí zaměstnanci, kteří budou nastupovat do svého prvního zaměstnání a budou zaměstnáni pouze krátkou dobu," řekl Samek.

Vláda, pokud chtěla zaměstnavatelům ušetřit peníze, mohla podle něj hledat inspiraci například v Rakousku. Zde zaměstnavatelé platí za každého zaměstnance do zvláštního veřejnoprávního fondu 1,53 procenta jeho hrubé mzdy. "Je to podobné, jako když u nás platí pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání," řekl Samek. V okamžiku, kdy je firma donucena propouštět, dostávají zaměstnanci odstupné z tohoto fondu. Při hromadném propouštění tak firma neřeší, že musí například 200 zaměstnancům vyplatit po třech mzdách. Může i lépe zvolit, kteří zaměstnanci jsou pro ni důležití a které propustí.

Fond je podle Samka výhodný i pro zaměstnance. Pokud si ve výpovědní době najdou práci, mohou požádat, aby jim odstupné bylo v rámci fondu převedeno na samostatný účet a využít ho jindy. Mohou pak například v závislosti na výšce naspořených peněz odejít dříve do penze.

V rozporu s ústavou

Odbory chystanou novelu kritizují z více důvodů, než je tento. Je podle nich mimo jiné v rozporu s českou ústavou. "V tom se shodujeme i s legislativní radou vlády," řekl Samek. Konkrétně jde například o situaci, kdy člověk pracuje u firmy, která s ním sice sjedná pracovní poměr, ale nevyhotoví písemnou pracovní smlouvu. "Pokud podle chystané úpravy přijde na kontrolu inspekce práce a zjistí to, stane se pracovní smlouva neplatnou od samého počátku," řekl Samek.

Pro zaměstnance to znamená, že pracovní poměr neexistoval, a proto nebude mít za tuto dobu zdravotní či sociální pojištění, uvedl Samek. Pokud u firmy na základě neplatné smlouvy pracoval delší dobu, například rok, může to pro něj znamenat neřešitelný problém. "Čistě teoreticky by měla být vrácena i mzda a odváděné pojistné," podotkl Samek.

"My jsme navrhovali, aby měl zaměstnavatel při uzavírání pracovního poměru povinnost vystavit písemné potvrzení o jeho uzavření," řekl Samek. Kontroloři by tak mohli postihnout pokutou zaměstnavatele, ale pracovní poměr by nezanikl.

Protiústavní je podle Samka i nové ustanovení, kdy by firma mohla propustit zaměstnance, který závažně porušil léčebný režim práce neschopného. Odbory sice chápou, jaké důvody k vytvoření tohoto výpovědního důvodu ministerstvo práce a sociálních věcí vedly, ale nesouhlasí s ním. Zaměstnanec je totiž za porušení léčebného režimu trestán již odnětím náhrady mzdy, kterou mu zaměstnavatel vyplácí. "Člověka nelze trestat dvakrát za totéž pochybení," řekl Samek. Na to, že léčebný režim nemůže být součástí pracovních povinností, poukázala i legislativní rada vlády. Proto jeho porušení nemůže být podle odborů důvodem k výpovědi.