Žatec - město chmele, historických památek i vojenské tradice
18.09.2024 06:28
Výběr informací o Žatci a krajině žateckého chmele, které byly před rokem, 18. září 2023, zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO:
- Severočeské město Žatec je známo především jako město chmele, nabízí však také množství historických památek a má i bohatou průmyslovou a vojenskou tradici. Město leží na řece Ohři v okrese Louny v Ústeckém kraji, má přes 19.000 obyvatel, což z něj činí největší město okresu. Loni bylo po mnohaleté snaze spolu s typickou okolní krajinou žateckého chmele zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, letos v dubnu se stalo i českým Historickým městem roku 2023.
- Cesta Žatce o okolí na prestižní seznam UNESCO trvala řadu let. Nápad se zrodil v hlavě patriotů a nadšenců, kteří toužili zachovat chmelařské památky pro budoucí generace. V roce 2007 bylo město a památky spojené se zpracováním chmele zapsány na český indikativní seznam a začala příprava dokumentace. Nominaci výbor UNESCO uznal jako zajímavé téma, které není na seznamu zastoupeno, ale vrátil ji ČR k přepracování. V lednu 2021 odeslala ČR přepracovanou nominaci.
- Rozšířená nominace Žatce a krajiny žateckého chmele obsáhla i památkově chráněnou vesnici Stekník se zámkem, vesnici Trnovany s příklady zachovalých sušáren chmele a okolní krajinu chmelnic. Dále tuto krajinnou venkovskou komponentu doplňuje území historického jádra města Žatce a jeho Pražského předměstí, které je unikátní množstvím technických památek, především z 19. století, které sloužily ke zpracování a skladování chmele. Dohromady tvoří celek, který dokumentuje celý cyklus pěstování, zpracování a obchodu s žateckým chmelem od historických dob do současnosti.
- Mezi významné památky města patří klasicistně přestavěná budova městské radnice na náměstí Svobody ze 14. století, barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, letos v březnu po důkladné rekonstrukci znovu otevřená synagoga z druhé poloviny 19. století, která je druhou největší stavbou sévho druhu v Čechách, či monumentální Sloup Nejsvětější trojice z počátku 18. století. Turisty láká také Chrám chmele a piva s vyhlídkovou věží a orlojem, zbudovaný v letech 2009 až 2012. Žatecká chmelařská krajina obsahuje nejcennější a nejúrodnější chmelnice, na kterých se po staletí pěstuje a šlechtí uznávaný žatecký chmel.
- Žatec byl již za vlády Přemysla Otakara II. významným centrem oblasti. První písemná zmínka pochází z roku 1004 ze spisu saského kronikáře Dětmara z Merseburku, který označuje Žatec termínem "urbs", což znamená pevnost či město. Podle archeologických nálezů tam bylo přemyslovské hradiště už mezi roky 925 a 937, opevnění patrně nechal vybudovat pozdější světec kníže Václav. Purkrabí na hradě v Žatci jsou zmiňováni mezi roky 1068 a 1277. Už v raném středověku byl Žatec a nejbližší okolí centrem obchodu a řemesel.
- Přerodu Žatce ve vrcholně středověké město významně napomohla listina Přemysla Otakara II. z roku 1265, díky které získal významná městská práva. Rychtář například dostal pravomoc soudit a obsahovala i právo mílové, tedy například ochranu místních hostinců proti konkurenci v okolí jedné míle (česká míle byla zhruba 11 km) či v době trhů pravomoc rychtáře nad všemi účastníky i míli od města. Žateckému rychtáři byly jeho pravomoci potvrzeny jako druhému v zemi, prvním byl rychtář v Litoměřicích v roce 1262.
- Pro další rozvoj města mělo velký význam povolení poddaným stěhovat se do města (museli za to však své vrchnosti zaplatit) i povolení volně chodit do královských lesů, kde získávali otop i stavební materiál. Již v té době byla oblast významná pěstováním chmele. Žatečtí právovárečníci získali právo vařit pivo v roce 1261, první písemná zpráva o chmelnici v Žatci pochází z roku 1348, ale chmel se tam pěstoval už předtím. Díky tradici chmelařství a pivovarnictví vznikla celá městská čtvrť, kde se chmel zpracovával a skladoval.
- Město se postupně rozrůstalo, mimo jiné bylo i centrem vzdělanosti. V roce 1335 udělil Jan Lucemburský žatecké městské škole právo volit rektora a učitele. V původně dřevěném městě začala převládat zděná zástavba, město začali osidlovat němečtí přistěhovalci. Žatec sehrál významnou roli během husitských válek, v počátcích hnutí byl dokonce jako "město Slunce" považován za jedno z pěti měst, které unikne totální zkáze (spolu s Plzní, Klatovy, Louny a Slaným), což vyvolalo příliv přívrženců husitství z venkova.
- V 16. století pak město nad řekou Ohří patřilo k největším v Čechách, mělo 700 obydlených domů a téměř 5000 obyvatel. Během stavovského povstání se tamní purkmistr Maxmilián Hošťálek aktivně angažoval v protihabsburské opozici a po bitvě na Bílé hoře byl jedním z 27 popravených českých pánů.
- Další vývoj města byl ve znamení postupné industrializace, především rozmachu chmelařství a pivovarnictví. Významně rostl počet obyvatel, město osidlovali převážně Němci. Podle sčítání obyvatel z roku 1930 žilo v tehdy osmnáctitisícovém městě přes 3000 lidí hlásících se k české národnosti a více než 14.400 hlásících se k národnosti německé. Po okupaci v roce 1939 se proto tehdy město jako Saaz stalo součástí zabraného území a bylo hraničním městem německé říše.
- V době okupace německá správa nechala nedaleko Žatce vybudovat vojenské letiště, které se později stalo jedním z určujících prvků dalšího rozvoje města. Vojenská posádka v něm byla už od roku 1935, v roce 1951 tamní vojenskou přítomnost rozšířili piloti proudových letounů. Během následujících desetiletí byl v Žatci umístěn i protiletadlový a tankový pluk. Místní pluky včetně letecké základny zanikly v 90. letech, nyní v Žatci sídlí velitelství 4. brigády rychlého nasazení. Bývalé vojenské letiště bylo přeměněno na celostátně významnou průmyslovou zónu Triangle.
- Kromě Žatce a krajiny žateckého chmele má Česká republika na seznamu UNESCO zapsáno 16 kulturních či přírodních památek. Jako první se na něj dostaly v roce 1992 historické jádro Českého Krumlova, Prahy a Telče, do konce 90. let následovaly poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou (1994), historické jádro Kutné Hory (1995), Lednicko-valtický areál (1996), jihočeská ves Holašovice (1998), komplex Arcibiskupského zámku a Květné a Podzámecké zahrady v Kroměříži (1998) a zámek v Litomyšli (1999).
- Od roku 2000 přibyly barokní sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (2000), brněnská funkcionalistická vila Tugendhat (2001), židovská čtvrť a areál kláštera s bazilikou svatého Prokopa v Třebíči (2003), hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří (2019; s německým Saskem), Kladrubský hřebčín (2019) a v roce 2021 západočeská lázeňská města (společná nominace Belgie, ČR, Francie, Itálie, Německa, Rakouska a Velké Británie) a Jizerskohorské bučiny (rozšíření dosavadního zápisu starých bukových lesů a pralesů původně z 12 evropských zemí od Pyrenejí po Černé moře).
- Česká republika má i devět zápisů na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Jako první byl zapsán v roce 2005 slovácký verbuňk, následovaly masopustní průvody s maskami na Hlinecku (2010), sokolnictví (2010, společná nominace s deseti dalšími zeměmi), slovácká Jízda králů (2011), české a slovenské loutkářství (2016), modrotisk (2018, společná nominace Rakouska, Německa, Maďarska, Slovenska a ČR) a výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perel (2020) a vorařství (2022, společná nominace ČR, Lotyšska, Německa, Rakouska, Španělska a Polska).