Leoš Heger
Heger: Zdravotnictví má za sebou třetinu reformy

České zdravotnictví má za sebou zatím třetinu reformy, dvě třetiny ho čekají. Na tiskové konferenci to uvedl ministr zdravotnictví Leoš Heger. Další fáze podle něj zahrnuje změny zdravotních pojišťoven, přeměnu fakultních nemocnic na univerzitní, zformování dlouhodobé péče i rušení akutních lůžek.

Sněmovnou nyní po několikadenních vleklých obstrukcích prošla jedna z částí reformy. Její zákony dostane k podpisu prezident. Norma o veřejném zdravotním pojištění umožňuje zavedení standardu a nadstandardu, za který by si pacient připlácel. Další zákony se týkají zdravotních služeb, specifických služeb a záchranné služby. Připravily se i novely o vzdělávání lékařů.

"Řekli jsme hodně zjednodušeným způsobem, že se cítíme být tak ve třetině zdravotnické reformy tak, jak si ji představujeme," řekl Heger. Podle něj bude ministerstvo v příštím roce sledovat, jak budou přijatá pravidla fungovat.

Další část reformy bude obsahovat přeměnu fakultních nemocnic na univerzitní, které by měly být neziskové. Ty budou tvořit páteřní síť českého zdravotnictví. Jejich seznam by měl zákon přímo obsahovat. Univerzitní zařízení by měla mít smlouvu s lékařskými fakultami. Zisk by putoval do péče, vědy, výzkumu a výuky. Nemocnici by vedla správní rada, v níž by zasedali zástupci vysokých škol, státu i krajů. Nově by i vybírala ředitele. Dosud ho jmenuje ministr.

Chystaný zákon by měl být hotov příští rok, platit by mohl podle plánů ministerstva od roku 2014. "Po 15 letech diskusí se podařilo s lékařskými fakultami učinit určitou dohodu o podobě tohoto návrhu zákona," uvedl Hegerův náměstek Martin Plíšek. Podle něj norma bude obsahovat "pojistku proti privatizaci" a univerzitní nemocnici bude možné případně zrušit jen zákonem.

Opatrování dlouhodobě nemocných

Na přípravě podoby dlouhodobé péče spolupracuje Hegerův úřad s ministerstvem práce a sociálních věcí. Oba ministři podepsali už v létě společnou dohodu. Zákon by měl upravit financování léčby a opatrování dlouhodobě nemocných, kteří potřebují zdravotní i sociální služby. Měl by podporovat péči v domácím prostředí, ne v léčebnách.

"Dlouhodobí pacienti jsou vždycky trošku zdravotničtí a trošku sociální. Současná legislativa je nutí, aby se rozdělili ostrou hranicí, která v reálném životě neexistuje. Mezi sférami je obrovský překryv," řekl Heger. Podle něj se to týká asi 150 tisíc lidí. U stejných pacientů se přitom péče některým hradí ze zdravotního pojištění, jiným ze sociálního systému. Norma má financování vyjasnit a prostředky lépe využít. Jde o zhruba 30 miliard ročně.

Změny čekají i zdravotní pojišťovny. Podle připravovaného zákona, který stanoví pravidla jejich fungování, by i ony měly být neziskové. Dohlíželo by na ně ministerstvo. Posílit by se měla role vedení pojišťoven a správních rad, v nichž by měli rovné zastoupení zaměstnavatelé, pojištěnci a stát. Pojišťovny by mohly své klienty za to, že se budou starat o své zdraví, odměňovat. V opačném případě by mohly přikročit k sankcím.

Zdravotní pojišťovny by odpovídaly také za podobu zdravotnické sítě. Zrušit by se tak mohla i nevyužívaná lůžka. Ministerstvo počítá s tím, že by se ve státních nemocnicích seškrtalo 1500 lůžek. Zdravotnickým zařízením totiž vyprší do konce příštího roku smlouvy s pojišťovnou, v nových už by mohla být síť upravena.