Nebezpečí v přírodě
Přibývá lidí, které nakazilo klíště. Mohou i ochrnout

Počet lidí, kteří po kousnutí klíštětem dostali lymeskou borreliózu, loni vzrostl z 2,8 tisíce na 4,7 tisíce, tedy téměř o 65 procent. Zdvojnásobil se i počet nemocných klíšťovou encefalitidou. Letos má být klíšťat ještě více, důsledky budou ještě horší, varují odborníci.

"Hlavním důvodem je teplejší klima, než obvykle bývá," říká Bohumír Kříž ze 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Klíšťata tak mají více času na to, aby se rozmnožila a dospěla. "Všechno nasvědčuje tomu, že jich letos bude více než v loňském roce," varuje Kříž. Zvýšit by se tak mohl i počet nemocných.

Největší nebezpečí hrozí podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) u lymeské borreliózy dětem ve věku šest až devět let. "Druhé maximum je ve skupinách 55-74letých," varuje SZÚ. Podobné je to i u klíšťové encefalitidy, kterou loni onemocnělo 565 lidí. Zde navíc prudce přibylo chorých ve věku patnáct až devatenáct let.

Lymeská borrelióza se projevuje horečkami, bolestmi hlavy, kloubů, únavou a depresemi. Léčí se antibiotiky. Pokud to ovšem člověk zanedbá, může se nemoc projevit poškozením mozku, nervů, klubů či imunitního systému. Encefalitida má podobné příznaky, které se časem zhoršují. U velké části nemocných má choroba trvalé následky, kam patří například obrny horních končetin, chronické bolesti hlavy, poruchy koncentrace, nálady nebo spánku, snížená výkonnost a deprese.

Proti klíšťové encefalitidě se lidé mohou bránit tím, že se nechají včas očkovat. U lymeské borreliózy bohužel tato ochrana neexistuje. "Jedinou možností preventivní ochrana před napadením klíšťaty," konstatuje se na stránkách Státního zdravotního ústavu.