Revoluce ve zdravotnictví pokračuje. Tentokrát se zraky šéfa resortu Leoše Hegera upřely na péči o dlouhodobě nemocné. I za tu si lidé připlatí. Z nemocnic se část z nich přesune domů, kde se o ně budou starat profesionální ošetřovatelé. V poměrně novém odvětví zdravotnického byznysu se bude točit kolem třiceti miliard korun. Agentury už jsou zprofesionalizované a připravené, tvrdí Heger.
Do peněženek budou sahat hlouběji i dlouhodobě nemocní. Dohodli se na tom ministr zdravotnictví Leoš Heger a ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Podle odhadů se to bude týkat kolem 150 až 170 tisíc lidí. Připlácet si budou hlavně na ubytování a na jídlo – to pokud budou ležet v léčebnách dlouhodobě nemocných či jiném sociálním zařízení.
Lidé však budou mít i jinou možnost – stonat doma. Tuto variantu chce ministerstvo výrazně podpořit. "Agentury sociální péče už jsou dnes zprofesionalizované a připravené. Chceme je preferovat. Nasměrujeme do nich všechny peníze, které díky poplatkům od pacientů ušetříme v eldéenkách," řekl Heger. V tomto zdravotním odvětví se podle něj točí kolem třiceti miliard ročně.
Místo 60 korun stovka, kromě toho platba za jídlo
Doposud si lidé v léčebnách dlouhodobě nemocných platili pouze regulační poplatek 60 korun za den, ten se od prosince zvedne na stovku. Zdravotní péči proplácely pojišťovny, toto pravidlo zůstane beze změny. Víc peněz dají lidé jen za případný nadstandard – lepší pokoj či zdravotní materiál.
Poradce ministra práce a sociálních věcí Pavel Hroboň souhlasí. "Pokud se lidé rozhodnou stonat doma, přispějí si na terénního sociálního pracovníka. Pokud budou v lůžkovém zařízení dlouhodobé péče, budou za pobyt platit stejně jako lidé v domovech pro seniory," přibližuje. Lidé se podle něj stěhují do zařízení napořád a jejich pobyt něco stojí.
Každý ovšem obdrží určitou finanční pomoc z ministerstva sociálních věcí. "Podle zákona má těmto lidem zůstat alespoň patnáct procent jejich příjmů," uklidňuje Hroboň.
Generace seniorů
Nový zákon o dlouhodobé péči, který má systém zdravotní a sociální péče propojit, už projednává vláda. Podle Hegera i Drábka je nutný proto, že doposud nebyla jasná hranice mezi tím, co všechno se ještě má platit ze zdravotního pojištění a co už je věcí sociální péče. Právě toto vymezení hranic by měl zákon vyřešit. Prozatím zákon počítá s několika variantami, o jeho podobě se teprve bude jednat.
Ministr financí Miroslav Kalousek se nechal slyšet, že podpoří jen tu variantu, která nezatíží státní rozpočet.
Dlouhodobou péči bude potřebovat stále větší počet lidí. Podle prognóz totiž populace stárne a život lidí se prodlužuje. V současnosti je střední délka života českých mužů v průměru 73,5 roku u českých žen 80 let. Podle středních předpovědí OSN bude v roce 2050 tento věk činit 79 let respektive 85 let.
