Ústavní činitelé
Zeman, Babiš a spol.: Protiruské sankce jsou důvodné, kvóty nechceme
12.09.2018 15:57 Aktualizováno 12.09. 17:54
Protiruské sankce, vztahy s Izraelem, jednání o brexitu či Severoatlantická aliance patřily mezi témata schůzky vrcholných ústavních činitelů na Pražském hradě. Premiér, prezident, šéf sněmovny a ministři zahraničí a obrany se shodli, že stále trvají důvody pro sankce proti Rusku, za užitečné ale označili, aby o jejich politické a ekonomické účinnosti jednala Evropská rada. Shoda panovala například i na odmítnutí migračních kvót. Na jednání chyběl kvůli zahraniční cestě předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD), proti zahraniční politice prezidenta Miloše Zemana na Hradě protestovala necelá dvacítka demonstrantů.
Sankce uvalila EU na Rusko kvůli anexi poloostrova Krym a kvůli podpoře proruských separatistů na východě Ukrajiny. Konec svých sankcí v březnu 2015 svázala s plným prosazením mírových dohod z Minsku. Čeští politici dnes v prohlášení vyzvali k naplnění dohod všemi zúčastněnými stranami. Dodali, že Evropská rada by měla komplexně zhodnotit účinnost sankcí při diskusi o jejich prodloužení. Zeman opatření vůči Rusku dlouhodobě kritizuje.
Opoziční politici uvedli, že není důvod od sankcí vůči Rusku ustupovat. "Rusko stále okupuje Krym, takže k rušení sankcí není jediný důvod," napsal předseda ODS Petr Fiala. Obdobně se vyjádřili předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek a poslanec Pirátů Mikuláš Peksa. "Podmínky vůči Rusku jsou dané a neexistuje-li ochota spolupracovat na ruské straně, nemůžeme ustupovat ani my," uvedl Peksa.
Společné prohlášení vydané Hradem také uvádí, že otevření Českého domu v Jeruzalémě bude prvním krokem v záměru přemístit české velvyslanectví v Izraeli do Jeruzaléma. Přesun ambasády z Tel Avivu prosazuje především Zeman. Odpůrci přesunu velvyslanectví tvrdí, že je třeba počkat, dokud se nevyřeší letitý konflikt mezi Izraelem a Palestinou, jehož součástí je i spor o status Jeruzaléma. Předmětem schůzky byla i Zemanova listopadová cesta do Izraele.
Vrcholní politici se shodli také na odmítnutí nedobrovolného přerozdělování migrantů i potřebě zvýšené aktivity při řešení konfliktů v oblastech, odkud migranti přicházejí. Účastníci schůzky také koordinovali své zahraniční cesty pro zbytek roku, mluvili o brexitu a potvrdili význam členství ČR v NATO. Věnovali se i tématu obchodních sporů mezi USA a Čínou či Evropskou unií. "Shodli se, že pro otevřenou ekonomiku závislou na exportu jako ČR, je důležité, aby byl zachován liberální obchod a autorita Světové obchodní organizace," uvádí prohlášení.
Politici opustili Hrad po necelých dvou hodinách bez toho, aby schůzku okomentovali. Odjezd jejich limuzín doprovázelo skandování zhruba patnáctky demonstrantů, kteří se sešli na Hradě kvůli nesouhlasu se zahraniční politikou prezidenta. Zeman podle nich směřuje Česko k vystoupení z NATO a EU. Demonstranti se obávali, že možným účelem dnešní schůzky mělo být odstoupení ČR od účasti na protiruských sankcích.
Předseda horní komory Parlamentu Štěch se z účasti omluvil kvůli dlouhodobě plánované cestě do Francie. Nabízel, že se vrátí dříve, pokud by se jednání konalo od 17.00. Zástupci Hradu mu podle něj nevyšli vstříc, navíc odmítli účast místopředsedkyně Senátu Miluše Horské (za KDU-ČSL). "Chtěl sem (Štěch) poslat zástupce, ale to bychom tady za chvíli měli druhou ligu," prohlásil v úvodu schůzky před novináři Zeman. "Myslím, že o moji osobu v této kauze vůbec nejde. To se teď jenom hodí," uvedla k tomu Horská.
Text prohlášení nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice, na němž se shodli na schůzce na Pražském hradě: |
1. Nejvyšší ústavní činitelé se věnovali koordinaci zahraničních cest v tomto roce a shodli se na důležitosti a potřebě koordinace také návštěv zahraničních partnerů v ČR. 2. Ústavní činitelé se věnovali problematice restriktivních opatření (mezinárodních sankcí), jako nástroje pro prosazování mezinárodního práva, lidských práv nebo demokratických principů. V případě sankčního režimu EU vůči Ruské federaci ústavní činitelé konstatovali, že důvody, které k zavedení sankcí vedly, trvají, a vyzvali k naplnění Minských dohod všemi zúčastněnými stranami. Shodli se také na užitečnosti komplexní a otevřené diskuse o tomto tématu na úrovni Evropské rady, včetně zhodnocení ekonomické i politické účinnosti sankcí v návaznosti na proceduru jejich prodlužování. Česká republika přitom samozřejmě bude výsledky této diskuse respektovat. 3. Nejvyšší ústavní činitelé diskutovali o přípravě strategického dialogu s Izraelem, včetně společných projektů a cílů, a shodli se na přínosu pravidelných mezivládních konzultací s Izraelem pro rozvoj vzájemných bilaterálních vztahů. Rovněž byli seznámeni s obsahem, zaměřením i cíli listopadové oficiální cesty prezidenta republiky do Izraele včetně stavu příprav otevření Českého domu v Jeruzalémě, které bude prvním krokem v záměru přemístit velvyslanectví ČR do Jeruzaléma v souladu s mezinárodním právem. 4. V situaci hrozících "obchodních válek" mj. mezi USA a Čínou, EU a dalšími ústavní činitelé diskutovali o aktuální kondici pravidel světového multilaterálního obchodu. Shodli se, že pro otevřenou ekonomiku závislou na exportu jako ČR je důležité, aby byl zachován liberální obchod a autorita Světové obchodní organizace. Ochranná opatření by pro ČR znamenala nárůst nákladů, zvýšenou nezaměstnanost a snížení zahraniční poptávky s negativním dopadem na český export a HDP. Snahou ČR by proto mělo být nejen aktivně podporovat liberalizaci a dodržování mezinárodních pravidel obchodu, ale dále diverzifikovat český export, podporovat naše firmy v hledání nových odbytišť, se zvláštním zaměřením na země mimo EU, podporovat inovativní řešení a prosazovat výhodnější postavení pro ČR v globálních hodnotových řetězcích. 5. Ústavní činitelé potvrdili význam členství ČR v Severoatlantické alianci, která je garancí naší bezpečnosti, a zhodnotili červencový summit NATO a jeho význam pro společnou obranu i transatlantické vztahy. Ústavní činitelé podpořili naplnění závěrů tohoto i minulých summitů, včetně směřování ke splnění závazku ze summitu ve Walesu, tj. k postupné alokaci 2 % HDP na obranné výdaje a k použití 20 % z této částky na investice do r. 2024. Zdůraznili rovněž potřebu prohlubování spolupráce NATO - EU. Ústavní činitelé podpořili příspěvek ČR k zajištění obrany Aliance i k šíření stability v jejím sousedství jak svou posílenou účastí v aliančních misích a operacích, z nichž obzvláště důležitá z hlediska boje proti mezinárodnímu terorismu je naše přítomnost v Afghánistánu, tak pokračováním podpory partnerských zemí. Účastníci schůzky potvrdili zájem důstojně připomenout 20. výročí vstupu ČR do NATO a 70. výročí založení NATO v příštím roce a počítají s hlavními připomínkovými akcemi dne 12. 3. 2019 na Pražském hradě a v Černínském paláci. 6. Ve vztahu k brexitu vyjádřili ústavní činitelé zájem na zachování co možná nejužšího vztahu mezi EU a Spojeným královstvím ve všech oblastech při zachování vyváženosti práv a závazků budoucí dohody o nastavení vztahů. V jednáních o vystoupení Spojeného království z EU podporuje ČR společné pozice EU 27 a hlavního vyjednavače Evropské komise. Prioritami bylo a zůstává zachování vnitřního trhu EU a udržení nedělitelnosti jeho čtyř svobod, zajištění bezpečnosti v Evropě a ochrana zájmů českých občanů a firem. Řešen musí být také finanční výpadek v rozpočtu EU, který brexit přinese. 7. Ve shodě s programovým prohlášením vlády se ústavní činitelé shodli, že ČR bude pokračovat ve výraznější, proaktivní a pružnější reakci na zahraničněpolitické hrozby typu masové ilegální migrace či terorismu. Shodli se na správnosti odmítnutí nedobrovolného přerozdělování migrantů, jakož i na potřebě zvýšené aktivity při řešení konfliktů v těch oblastech, které ilegální migraci generují, a účinnějšího poskytování rozvojové pomoci. ČR bude nadále prosazovat takovou změnu pravidel Společného evropského azylového systému, která zamezí zneužívání azylových pravidel pro nelegální vstup do Evropy a umožní systém zachovat pro ty, kteří ochranu opravdu potřebují. 8. Ústavní činitelé se shodli na důležitosti předsednictví ve V4 v letech 2019-2020 a druhého předsednictví ČR v Radě EU ve druhé polovině roku 2022. K podrobnější diskusi o prioritách pro tato a další předsednictví se vrátí na svém příštím zasedání. Ústavní činitelé také diskutovali podporu aktuálních kandidatur (vč. národní pozice ke kandidaturám na pořádání veletrhu Expo v r. 2025). |
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.