Zeman je fakticky mluvčím Putina, píše The Washington Post

Dvacáté páté výročí protikomunistické revoluce ve střední a východní Evropě provázely oslavy, ale i znepokojivé známky toho, že jsou některé z jejích významných výdobytků v ohrožení. Napsal to v redakčním komentáři americký list The Washington Post. Prezident Miloš Zeman se podle listu stal faktickým mluvčím Kremlu.

Šest bývalých členů (nebo jejich nástupnické státy) Varšavské smlouvy, ovládané někdejším Sovětským svazem, změnilo od roku 1989 své hospodářství, vstoupilo do Evropské unie a NATO a zavedlo demokracii, uvádí list. Jejich úspěchy vypadají obzvláště působivě ve srovnání s chaosem a občanskými válkami, které následovaly po arabských povstáních z roku 2011.

Ideály vůdců, jako byl český disident a poté prezident Václav Havel, kterému byla v tomto týdnu s poctami odhalena busta v americkém Kapitolu, jsou nicméně ve většině zemí střední a východní Evropy vystaveny útokům, upozorňuje komentář.

Současná česká vláda se distancovala od Havlovy agendy lidských práv a boří program, který vytvořil na podporu demokratické transformace jiných diktatur. Prezident Miloš Zeman se stal faktickým mluvčím ruského prezidenta Vladimira Putina, když vulgárními výrazy odsoudil ruské politické vězeňkyně a popřel ruskou agresi na Ukrajině, píše The Washington Post.

Ještě větší znepokojení podle amerického listu vyvolává maďarský premiér Viktor Orbán, který ničí demokratickou kontrolu a rovnováhu v Budapešti a Putina označuje za svůj vzor.
Proto bylo povzbudivé, že tento týden, během výročí sametové revoluce, na jejímž vedení proti komunistickému režimu v tehdejším Československu se Havel podílel, vypukly v oblasti projevy prodemokratického a prozápadního cítění.

V Praze a Budapešti proběhly v pondělí velké demonstrace proti Zemanovi a Orbánovi. Na toho prvního létala vejce, když se objevil na akci, kde se připomínala revoluce, zatímco demonstranti skandovali: "Nechceme být ruskou kolonií." V Budapešti, která se stala dějištěm již čtvrté velké protivládní demonstrace v měsíci, dav požadoval odvolání zkorumpovaných úředníků, včetně několika z těch, kterým byl zakázán vstup do Spojených států, připomíná list.

Ještě povzbudivější byly podle The Washington Post nedělní prezidentské volby v Rumunsku, kde populistického levicového premiéra Victora Pontu porazil starosta malého města, který slíbil, že vykoření korupci a zlepší vztahy se Západem.

Klaus Iohannis, příslušník malé německé menšiny v Rumunsku, podnítil k velké volební účasti - 64 procentům - tím, že slíbil, že podpoří stíhání vyšších úředníků pro korupci a že posílí strategické partnerství Rumunska se Spojenými státy a NATO. Ponta, i když někdy měl prozápadní poznámky, zpochybňoval demokratické normy, a vyvolával tak obavy, že by se vydal stejným směrem jako Orbán.

Orbán a Zeman mají ve svých zemích stále značnou podporu, upozorňuje se v komentáři. Ale je povzbudivé, že mnozí z těch, kteří se obrátili proti nim, jsou studenti a další mladí lidé, kteří nezažili revoluci v roce 1989 nebo předchozí komunistickou éru. Vyznávají západní liberální hodnoty, a ne putinovský nacionalismus s jeho odpudivými projevy nenávisti vůči homosexuálům a jiným menšinám.

Co se týče Zemanova soupeře, českého premiéra Bohuslava Sobotky, který odcestoval do Washingtonu k odhalení Havlovy busty, ten vyzdvihl Havlovy zásady zahraniční politiky. Boj v bývalé komunistické Evropě mezi prozápadními liberály a jejich populistickými, nacionalistickými nebo autoritářskými protivníky není zdaleka u konce. Ale tento výroční týden byl pro Havlovy následovníky dobrý, uzavírá komentář amerického deníku.